Antarktida

Antarktida je pátý největší světadíl, souvislá pevnina kolem jižního pólu o ploše asi 14 milionů km², z více než 98 % pokrytá ledem. Příkrov obsahuje asi 27 milionů km³ ledu, jehož úplné roztání by zvedlo hladinu světového oceánu přibližně o 58 m.¹ Je nejchladnějším, nejsušším a největrnějším světadílem a nemá trvalé obyvatelstvo ani stát. Řídí ji Antarktická smlouva z roku 1959, která ji vyhrazuje míru a vědě.²

Kde je Antarktida

Antarktida leží na jižním pólu a téměř celá uvnitř Antarktického kruhu (66°34′ j. š.). Obklopuje ji Jižní oceán a nejblíže jsou jí Jižní Amerika (asi 1 000 km přes Drakeův průliv), Nový Zéland a Austrálie. Je to jediný světadíl, který leží celý na jižní polokouli, a jediný bez trvalého obyvatelstva. Souvislosti s ostatními kontinenty viz Kontinenty.

Je tvořena dvěma geologicky odlišnými částmi, které odděluje Transantarktické pohoří. Větší Východní Antarktida je prastarý kraton, který byl součástí Gondwany. Menší Západní Antarktida je rozbitá soustava ostrovů a prolomů, částečně pod hladinou moře, s činnými sopkami (Erebus).³

Rozloha a ledový příkrov

Rozloha Antarktidy se uvádí kolem 14 milionů km², přičemž údaje se liší podle toho, zda se počítají šelfové ledovce a ostrovy. Je to zhruba 1,4násobek Evropy. Přes 98 % povrchu pokrývá ledový příkrov, jehož objem byl podle kompilace Bedmap2 z roku 2013 odhadnut na 27 milionů km³, což odpovídá 58 metrům světové hladiny moře.¹ Je to většina sladké vody a ledu na Zemi.

Pod ledem je skalní podloží velmi členité, s horskými pásmy, údolími a hlubokými prolomy. Velká část podloží leží pod hladinou moře. Mapy podloží Bedmap2 a BedMachine ukazují, že v řadě míst sahá dno hluboko pod hladinu moře a že led v Západní Antarktidě je proto citlivý na oteplování oceánu.¹⁴ Pod ledem leží také stovky subglaciálních jezer, z nichž nejznámější je jezero Vostok.⁵

Co by se stalo, kdyby led roztál

Úplné roztání antarktického ledu by zvedlo hladinu oceánů o přibližně 58 m, ale to je hypotetický a mnohasetletý až tisíciletý proces.¹ Antarktida by se po zbavení ledu změnila na ostrovy a pevninu s vysokými horami a část podloží by se vlivem odlehčení zvedla. Pro reálné scénáře 21. století je důležitější rychlost úbytku ledu než jeho úplné roztání.

Úbytek ledu se zrychluje. Podle satelitních a modelových dat ztrácel ledový příkrov v letech 1979–1990 asi 40 miliard tun ročně, v letech 2009–2017 už asi 252 miliard tun ročně, tedy šestkrát víc. Ztráty se soustřeďují v Západní Antarktidě (Amundsenovo a Bellingshausenovo moře).⁶ Víc o ledu a vodě na Zemi viz hydrosféra.

Počasí a teploty

Antarktida je nejchladnější světadíl. Nejnižší teplotu vzduchu na pozemní stanici, −89,2 °C, naměřila 21. července 1983 sovětská stanice Vostok. Naopak nejvyšší teplota na antarktické pevnině, 18,3 °C, byla zaznamenána 6. února 2020 na argentinské stanici Esperanza na Antarktickém poloostrově.⁷ Průměrná roční teplota ve vnitrozemí je podstatně pod −50 °C, na pobřeží je mnohem mírnější.

Pevnina je také nejsušším místem světa, protože v nitru světadílu spadne velmi málo srážek (ledová poušť), a největrnějším: studený, těžký vzduch stéká z vysoké ledové planiny dolů k pobřeží v podobě silných stékavých větrů. Teplotní rekordy na Antarktickém poloostrově vznikají zejména při föhnovém proudění přes hory.⁷ Mechanismus podnebí je rozebrán v článku atmosféra.

V roce 1985 britští vědci z antarktické stanice Halley Bay oznámili, že nad Antarktidou každé jaro prudce ubývá ozonu. Nález vedl k Montrealskému protokolu (1987) o omezení látek poškozujících ozonovou vrstvu.⁸

Nejvyšší hora Antarktidy

Nejvyšší horou je Mount Vinson (Vinsonův masiv) v pohoří Sentinel s výškou 4 892 m. Výšku určila GPS expedice v letech 2004 až 2005, která ji o několik metrů snížila oproti dřívějšímu údaji 4 897 m.⁹ Jde o jednu ze Sedmi nejvyšších hor světa. Nejvyšší činnou sopkou je Erebus na Rossově ostrově, který má dlouhodobě aktivní lávové jezero.

Jak Antarktida zamrzla

Antarktida nebyla vždy zaledněná. Před miliony let byla součástí jižního superkontinentu Gondwana, měla mírné podnebí a lesy. Po rozpadu Gondwany se Antarktida oddělila od Jižní Ameriky a Austrálie, vytvořil se Antarktický cirkumpolární proud, který ji tepelně izoloval od oceánu, a před zhruba 34 miliony let, na přelomu eocénu a oligocénu, se na ní začal tvořit trvalý ledový příkrov.¹⁰

Život v Antarktidě

Na souši tu žijí jen mechy, lišejníky, několik hmyzích a bezobratlých druhů a dva druhy cévnatých rostlin (kolobant a metlička antarktická). Největším trvale žijícím suchozemským živočichem je několik milimetrů velký bezkřídlý pakomár. Savci a plazi na pevnině nežijí.¹¹

Život se soustřeďuje u pobřeží a v moři: tučňáci (císařský, kroužkový, oslí), tuleni, velryby a drobní korýši, krill, kterým se živí většina zdejších živočichů. Kolonie tučňáků císařských, kteří se rozmnožují v antarktické zimě, byly sečteny pomocí družicových snímků.¹² Víc viz biosféra.

Obyvatelstvo a hlavní město

Antarktida nemá původní ani trvalé obyvatelstvo. Žije tu pouze personál výzkumných stanic, v zimě v řádu tisíců lidí, v létě i několikanásobně víc. Nemá žádný stát, vládu ani hlavní město. Za určitý správní střed se někdy považuje stanice McMurdo, největší sídlo a americká základna, ani to však není hlavní město.

Pevninu objevili v 19. století: první spatření se připisuje výpravám z roku 1820, kterých se účastnili Rusové (Bellingshausen), Britové (Bransfield) a Američané (Palmer). Na jižní pól dorazil jako první Roald Amundsen 14. prosince 1911, měsíc před Robertem Scottem.¹³

Právní postavení: Antarktická smlouva

Antarktida nepatří žádnému státu. Smlouva podepsaná ve Washingtonu 1. prosince 1959 dvanácti státy, které se podílely na Mezinárodním geofyzikálním roce 1957–58, vstoupila v platnost roku 1961. Dnes má 58 smluvních stran. Stanoví, že se Antarktida používá výhradně k mírovým účelům (čl. I), zaručuje svobodu vědeckého bádání (čl. II) a výměnu výsledků (čl. III).²

Sedm států (Argentina, Austrálie, Chile, Francie, Nový Zéland, Norsko a Spojené království) mělo územní nároky, které se částečně překrývají. Článek IV je zmrazuje: žádná činnost za trvání smlouvy nemůže být základem pro uplatnění ani popření nároku. Madridský protokol z roku 1991, v platnosti od roku 1998, prohlašuje Antarktidu za přírodní rezervaci věnovanou míru a vědě a zakazuje veškerou těžbu nerostů kromě vědeckého výzkumu. Často tvrzené vypršení protokolu v roce 2048 je omyl: od tohoto data může jen kterákoli konzultativní strana svolat revizní konferenci.¹⁴

Arktida a Antarktida: v čem je rozdíl

Arktida je oceán obklopený souší, Antarktida je souš obklopená oceánem. Proto je Antarktida mnohem chladnější: pevnina se v zimě ochlazuje víc než moře a leží v průměru podstatně výš. Arktida je ovlivňována teplými oceánskými proudy a mořský led v ní tvoří jen tenkou vrstvu, v Antarktidě leží ledový příkrov o mocnosti až několika kilometrů. V Arktidě žijí lidé po tisíce let (Inuité), v Antarktidě ne. Obě oblasti mají polární noc a polární den, ale na opačných polokoulích a v opačných ročních obdobích.

Časté otázky

Kde je Antarktida?

Na jižním pólu, celá na jižní polokouli uvnitř Antarktického kruhu. Obklopuje ji Jižní oceán a nejblíže je k ní Jižní Amerika.¹

Jaká je nejvyšší hora Antarktidy?

Mount Vinson v pohoří Sentinel s výškou 4 892 m (GPS měření 2004–2005).⁹

Má Antarktida hlavní město?

Nemá. Antarktida není stát, nepatří žádné zemi a jejím právním režimem je Antarktická smlouva z roku 1959. Největším sídlem je americká stanice McMurdo.²

Jaká je rozloha Antarktidy?

Asi 14 milionů km², z více než 98 % pokrytých ledem. Přesné číslo závisí na tom, zda se do plochy počítají šelfové ledovce.¹

Žijí v Antarktidě lidé?

Trvalé obyvatelstvo tu není. Žijí tu jen vědci a personál výzkumných stanic, v zimě v řádu tisíců, v létě jich je víc.²

Jaký je rozdíl mezi Arktidou a Antarktidou?

Arktida je oceán obklopený souší, Antarktida je souš obklopená oceánem. Antarktida je proto výrazně chladnější, je pokryta ledovým příkrovem a nemá trvalé obyvatele.¹