Hledání

• GeografieGeografie, česky též zeměpis, je věda o prostorovém rozmístění jevů na Zemi, o jejich vzájemných vazbách a o jejich vývoji v čase. Samotný název a první systematické dílo „Geografika“ pocházejí od řeckého učence Eratosthena ze 3. století př. n. l. Dnes se geografie dělí na fyzickou geografii, socioekonomickou geografii, regionální geografii a kartografii.
• Fyzická geografieFyzická geografie je část geografie, která zkoumá zákonitosti vzniku a vývoje přírodní složky krajinné sféry. Zabývá se litosférou, atmosférou, hydrosférou, pedosférou a biosférou, tedy reliéfem, podnebím, vodou, půdami a rozšířením organismů, a hledá souvislosti mezi nimi.
• Socioekonomická geografieSocioekonomická geografie je část geografie, která studuje lidskou společnost a její hospodářskou činnost v prostoru a vzájemné působení společnosti s přírodním prostředím. Zabývá se rozmístěním obyvatelstva, sídel, ekonomických a politických jevů a hledá jejich příčiny a důsledky. V zahraničí se jí říká humánní geografie (human geography) nebo antropogeografie.
• Regionální geografieRegionální geografie, česky též oblastní zeměpis, je část geografie, která zkoumá jednotlivé regiony jako ucelené celky. Má podávat výstižný obraz oblasti po stránce přírodní i společenské a spojovat výsledky fyzické a socioekonomické geografie. Regiony vymezuje postupem zvaným regionalizace.
• KartografieKartografie je umění a věda o tvorbě a zpracování map. Jako vědní disciplína se zabývá účinným sdělováním prostorové informace a patří k nejdůležitějším nástrojům geografie. Pravděpodobně nejstarší známá mapa, vrytá do mamutího klu, byla nalezena v Pavlově na Moravě a pochází asi z doby před 25 000 lety.
• LitosféraLitosféra je pevný, tuhý vnější obal Země. Tvoří ji zemská kůra spolu s nejsvrchnější částí pláště a leží na měkčí astenosféře. Rozdělení na litosféru a astenosféru se řídí mechanickými vlastnostmi hornin, ne jejich složením. Litosféra je rozlámaná na tektonické desky, jejichž pohyb v řádu centimetrů za rok vytváří pohoří, příkopy, sopky a zemětřesení.
• HydrosféraHydrosféra je vodní obal Země: veškerá voda na povrchu, pod povrchem i v atmosféře, v kapalném, pevném i plynném skupenství. Většinu, asi 97,5 %, tvoří slaná voda světového oceánu, sladká voda je jen asi 2,5 % a převážná část z ní je vázána v ledu a v podzemí. Voda mezi zásobníky neustále koluje v koloběhu poháněném Sluncem a gravitací.
• AtmosféraAtmosféra Země je plynný obal planety, který drží gravitace. Suchý vzduch tvoří zhruba 78 % dusíku, 21 % kyslíku a 0,9 % argonu a oxid uhličitý, jehož koncentrace dnes přesahuje 427 ppm, je jen drobná příměs. Podle průběhu teploty se atmosféra dělí na troposféru, stratosféru, mezosféru, termosféru a exosféru.
• PedosféraPedosféra je půdní obal Země, tenká vrstva na rozhraní litosféry, atmosféry, hydrosféry a biosféry, v níž vzniká půda. Půda je samostatný přírodní útvar, který vzniká zvětráváním hornin a rozkladem organických zbytků za působení podnebí, organismů, reliéfu a času. Je podmínkou života souše, protože na ní rostou rostliny, zadržuje vodu a ukládá uhlík.
• BiosféraBiosféra je souhrn všech živých organismů na Zemi a prostředí, ve kterém žijí: prostor, kde se vyskytuje život, od hlubokých oceánských příkopů po vrstvy hornin několik kilometrů pod povrchem a po spodní část atmosféry. Celková biomasa se odhaduje na asi 550 miliard tun uhlíku, z toho přibližně 450 miliard tun tvoří rostliny. Pojem zavedl roku 1875 rakouský geolog Eduard Suess.
• KontinentyKontinent je rozsáhlá souvislá pevnina obklopená oceány, která stojí na kontinentální kůře. Protože jde o lidskou konvenci, a ne o přesně daný přírodní jev, počet kontinentů závisí na zvoleném modelu: nejčastěji se uvádí sedm (Asie, Afrika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Antarktida, Evropa a Austrálie), ale učí se i šest, pět nebo čtyři. Kontinenty vznikly rozpadem superkontinentu Pangea před zhruba 200 miliony let a pohybem litosférických desek se dál posouvají.
• EvropaEvropa je světadíl na západě Eurasie s plochou asi 10,2 milionu km² a zhruba 745 miliony obyvatel. Je druhý nejmenší světadíl po Austrálii a Oceánii, ale patří k nejhustěji osídleným. Od Asie ji dělí dohodnutá hranice, nejčastěji vedená po Uralu, řece Ural, Kaspickém moři a Kavkazu. Nejvyšší horou je podle zvolené hranice Elbrus (5 642 m) nebo Mont Blanc (asi 4 806 m), nejdelší řekou Volha (3 530 km).
• AsieAsie je největší světadíl Země: zabírá asi 44,6 milionu km², tedy zhruba 30 % souše, a žije v ní asi 4,8 miliardy lidí, přibližně 59 % lidstva. Leží převážně na severní a východní polokouli a tvoří východní část Eurasie. Na západě ji od Evropy odděluje dohodnutá hranice, na jihu ji ohraničuje Indický oceán a na východě Tichý oceán. Je domovem nejvyšší hory světa Mount Everestu (8 848,86 m) a kolébkou nejstarších civilizací.
• AfrikaAfrika je druhý největší světadíl: má asi 30,4 milionu km², tedy zhruba pětinu souše, a žije v ní asi 1,5 miliardy lidí, přibližně 18–19 % lidstva. Leží na obou stranách rovníku a jako jediný světadíl zasahuje do severního i jižního mírného pásu i do tropů. Je kolébkou lidstva: nejstarší dosud známé nálezy druhu Homo sapiens z Maroka jsou staré asi 300 000 let. Nejvyšší horou je Kilimandžáro (5 895 m), největší pouští Sahara.
• Severní AmerikaSeverní Amerika je třetí největší světadíl: zabírá asi 24,7 milionu km² a žije v ní zhruba 600 milionů lidí, počítáme-li Střední Ameriku a Karibik. Rozkládá se od Arktidy po Panamskou šíji a zahrnuje tři velké státy (Kanadu, Spojené státy a Mexiko), sedm států Střední Ameriky a třináct karibských ostrovních států. Nejvyšší horou je Denali na Aljašce (6 190 m), největším ostrovem Grónsko.
• Jižní AmerikaJižní Amerika je čtvrtý největší světadíl: má asi 17,8 milionu km² a žije v ní zhruba 440 milionů lidí. Rozprostírá se od Karibského moře po Ohňovou zemi a tvoří ji dvanáct nezávislých států. Jejím hřbetem jsou Andy, nejdelší souvislé pohoří světa, jehož nejvyšší vrchol Aconcagua (asi 6 960 m) je nejvyšší horou západní polokoule. Východ patří povodí Amazonky, největší řeky světa vodností, a největšímu tropickému pralesu.
• Austrálie a OceánieAustrálie a Oceánie je nejmenší světadíl (zkráceně Oceánie): má asi 8,5 milionu km² a žije v ní zhruba 47 milionů lidí. Skládá se z kontinentu Austrálie, Nového Zélandu, Nové Guineje a tisíců ostrovů v Tichém oceánu rozdělených do Melanésie, Mikronésie a Polynésie. Austrálie je nejníže položený kontinent s průměrnou výškou jen asi 330 m, nejvyšší bod pevniny je Mount Kosciuszko (2 228 m).
• AntarktidaAntarktida je pátý největší světadíl, souvislá pevnina kolem jižního pólu o ploše asi 14 milionů km², z více než 98 % pokrytá ledem. Příkrov obsahuje asi 27 milionů km³ ledu, jehož úplné roztání by zvedlo hladinu světového oceánu přibližně o 58 m. Je nejchladnějším, nejsušším a největrnějším světadílem a nemá trvalé obyvatelstvo ani stát. Řídí ji Antarktická smlouva z roku 1959, která ji vyhrazuje míru a vědě.
• PodnebíPodnebí (klima) je statistický souhrn počasí v dané oblasti za dlouhé období, obvykle 30 let: průměry teploty, srážek a větru i jejich proměnlivost. Rozhodují o něm zeměpisná šířka, nadmořská výška, vzdálenost od moře, oceánské proudy a reliéf. Světové podnebí se nejčastěji třídí podle Köppena a Geigera na pět skupin a 30 typů, školní geografie užívá sedm podnebných pásů podle Alisova. Český normál 1991–2020 je 8,3 °C a 684 mm srážek za rok.
• Časová pásmaČasové pásmo je oblast, v níž platí stejný úřední čas. Země se otočí o 360° za 24 hodin, takže teoreticky vychází 24 pásem po 15° zeměpisné délky, jenže o skutečných hranicích rozhodují státy, a proto se podle databáze IANA k 8. říjnu 2026 používá 37 různých odchylek od UTC, od −11 do +14 hodin. V Česku platí středoevropský čas (UTC+1) a od poslední březnové do poslední říjnové neděle středoevropský letní čas (UTC+2).
• AlbánieAlbánie, oficiálně Albánská republika, je stát na západě Balkánského poloostrova při Jaderském a Jónském moři. Nezávislost na Osmanské říši vyhlásila 28. listopadu 1912; při sčítání v roce 2023 měla 2 402 113 obyvatel. Její hornaté území, jadranské a jónské pobřeží i dějiny ji řadí k rozmanitým zemím jihovýchodní Evropy.
• AndorraAndorra, oficiálně Andorrské knížectví, je vnitrozemský stát ve východních Pyrenejích mezi Francií a Španělskem. Na ploše 468 km² žije přibližně 87 tisíc obyvatel; hlavním městem je Andorra la Vella. Jde o parlamentní spoluknížectví, jehož dvěma hlavami státu jsou francouzský prezident a biskup ze španělského Urgellu.
• BelgieBelgie, oficiálně Belgické království, je hustě osídlený stát v západní Evropě při Severním moři. Nezávislost vyhlásila roku 1830 a dnes je federální konstituční monarchií se třemi úředními jazyky a třemi regiony; hlavním městem je Brusel. K 1. lednu 2026 měla 11 867 634 obyvatel a její území měří přibližně 30 700 km².
• BěloruskoBělorusko, oficiálně Běloruská republika, je vnitrozemský stát ve východní Evropě mezi Ruskem, Ukrajinou, Polskem, Litvou a Lotyšskem. Na ploše 207 600 km² žilo podle odhadu Světové banky v roce 2025 přibližně 9,1 milionu obyvatel; hlavním městem je Minsk. Země získala nezávislost při rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a její současný politický systém je silně centralizovaný pod vládou Alexandra Lukašenka.
• Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina je stát na západě Balkánského poloostrova, který po rozpadu Jugoslávie vyhlásil nezávislost v roce 1992. Dnešní ústavní uspořádání vychází z Daytonské mírové dohody z roku 1995: stát tvoří Federace Bosny a Hercegoviny, Republika srbská a samosprávný distrikt Brčko. Hlavním městem je Sarajevo; podle sčítání z roku 2013 měla země 3 531 159 obyvatel, zatímco novější mezinárodní odhady jsou nižší.
• BulharskoBulharsko, oficiálně Bulharská republika, leží v jihovýchodní Evropě na východě Balkánského poloostrova. Na severu tvoří jeho hranici Dunaj, na východě Černé moře a na jihu Řecko a Turecko; hlavním městem je Sofie. K 31. prosinci 2025 mělo 6 423 207 obyvatel a od 1. ledna 2026 používá euro.
• Černá HoraČerná Hora (černohorsky Crna Gora), oficiálně Černohorská republika, je stát v jihovýchodní Evropě na západě Balkánského poloostrova. Na jihozápadě má pobřeží Jaderského moře, vnitrozemí vyplňují Dinárské hory a hluboká údolí; hlavním městem je Podgorica. Při sčítání lidu v roce 2023 měla 623 633 obyvatel. Je členem NATO, používá euro bez členství v eurozóně a od roku 2010 je kandidátskou zemí Evropské unie.
• ČeskoČesko, oficiálně Česká republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě tvořený historickými zeměmi Čechami, Moravou a českou částí Slezska. Na ploše 78 871 km² žilo na konci roku 2025 přibližně 10,916 milionu obyvatel; hlavním městem je Praha. Je parlamentní republikou, členem Evropské unie od roku 2004, NATO od roku 1999 a Schengenského prostoru od roku 2007; jeho měnou zůstává česká koruna.
• ChorvatskoChorvatsko, oficiálně Chorvatská republika, leží na pomezí střední a jihovýchodní Evropy při Jaderském moři. Jeho území spojuje panonské nížiny, Dinárské hory, dlouhé členité pobřeží a více než tisíc ostrovů; hlavním městem je Záhřeb. V roce 2024 mělo podle odhadu chorvatského statistického úřadu 3 866 233 obyvatel. Od roku 2013 je členem Evropské unie a od roku 2023 používá euro a patří do Schengenského prostoru.
• DánskoDánsko je severský stát na severu Evropy, který tvoří severní část Jutského poloostrova a stovky ostrovů mezi Severním a Baltským mořem. Hlavním městem je Kodaň; země je konstituční monarchií a členem Evropské unie od roku 1973, používá však vlastní měnu, dánskou korunu. V tomto článku označuje Dánsko metropolitní část království; širší Dánské království zahrnuje také autonomní Grónsko a Faerské ostrovy, které nejsou součástí EU.
• EstonskoEstonsko, oficiálně Estonská republika, je stát na východním pobřeží Baltského moře mezi Finským zálivem a Lotyšskem. Na ploše 45 339 km² žije přibližně 1,37 milionu obyvatel; hlavním a největším městem je Tallinn. Země obnovila nezávislost na Sovětském svazu 20. srpna 1991 a od roku 2004 je členem Evropské unie i NATO; používá euro.
• FinskoFinsko, oficiálně Finská republika, leží v severní Evropě mezi Švédskem, Norskem, Ruskem a Baltským mořem. Na ploše přibližně 338 000 km² žije asi 5,6 milionu obyvatel; hlavním městem je Helsinky. Země získala nezávislost na Rusku 6. prosince 1917, vstoupila do Evropské unie roku 1995 a do NATO roku 2023; používá euro.
• FrancieFrancie, oficiálně Francouzská republika, leží převážně v západní Evropě a její území zahrnuje také oblasti v Karibiku, Jižní Americe, Indickém a Tichém oceánu. Metropolitní část má rozlohu přibližně 552 000 km²; celá republika včetně zámořských území přes 640 000 km². Žije v ní zhruba 68 milionů obyvatel, hlavním městem je Paříž a úředním jazykem francouzština.
• GruzieGruzie (gruzínsky Sakartvelo) je stát v oblasti Kavkazu mezi Černým mořem a Kaspickým mořem, na pomezí Evropy a Asie. Na ploše přibližně 69 700 km² žije asi 3,7 milionu obyvatel; hlavním městem je Tbilisi. Země vyhlásila nezávislost na Sovětském svazu roku 1991, používá měnu lari a její území zahrnuje separatistické oblasti Abcházie a Jižní Osetie, které vláda v Tbilisi fakticky nekontroluje.
• IrskoIrsko (irsky Éire, anglicky Ireland) je ostrovní republika v severozápadní Evropě. Zabírá přibližně pět šestin ostrova Irsko; na severovýchodě sousedí se Severním Irskem, které je součástí Spojeného království. Na ploše 70 273 km² žije asi 5,4 milionu obyvatel, hlavním městem je Dublin a úředními jazyky jsou irština a angličtina.
• IslandIsland (islandsky Ísland) je ostrovní republika v severním Atlantiku na rozhraní Evropy a Severní Ameriky. Na ploše 103 000 km² žije přibližně 390 tisíc obyvatel; hlavním městem a největším městem je Reykjavík. Ostrov leží na Středoatlantském hřbetu, a proto se zde setkávají aktivní sopky, gejzíry, ledovce a zemětřesení; stát získal nezávislost na Dánsku 17. června 1944.
• ItálieItálie (italsky Italia), oficiálně Italská republika (Repubblica Italiana), leží v jižní Evropě na Apeninském poloostrově. Její území zahrnuje také Sicílii, Sardinii a řadu menších ostrovů. Na ploše přibližně 301 000 km² žije kolem 59 milionů obyvatel. Hlavním městem je Řím. Itálie je parlamentní republika, zakládající člen Evropské unie a jedna z největších ekonomik Evropy.
• KosovoKosovo je vnitrozemské území na západním Balkáně. Nezávislost na Srbsku vyhlásilo 17. února 2008; uznává je řada států, Srbsko a některé další země však jeho státnost neuznávají. Na ploše přibližně 10 900 km² žije zhruba 1,6 milionu obyvatel. Hlavním městem je Priština. Úředními jazyky jsou albánština a srbština.
• KyprKypr je ostrovní stát ve východním Středomoří. Kyperská republika získala nezávislost na Spojeném království v roce 1960 a od roku 2004 je členem Evropské unie. Hlavním městem je Nikósie. Ostrov je od roku 1974 fakticky rozdělen; vláda republiky vykonává účinnou kontrolu nad jižní částí, zatímco sever spravuje útvar uznávaný pouze Tureckem. Úředními jazyky republiky jsou řečtina a turečtina.
• LichtenštejnskoLichtenštejnsko (oficiálně Lichtenštejnské knížectví) je malý, dvojitě vnitrozemský stát ve střední Evropě mezi Švýcarskem a Rakouskem. Na ploše 160 km² žije přes 40 tisíc obyvatel. Hlavním městem je Vaduz. Německy mluvící knížectví je konstituční monarchií, členem Evropského hospodářského prostoru a Schengenu, ale není členem Evropské unie. Používá švýcarský frank.