Podnebí

Podnebí (klima) je statistický souhrn počasí v dané oblasti za dlouhé období, obvykle 30 let: průměry teploty, srážek a větru i jejich proměnlivost.¹² Rozhodují o něm zeměpisná šířka, nadmořská výška, vzdálenost od moře, oceánské proudy a reliéf. Světové podnebí se nejčastěji třídí podle Köppena a Geigera na pět skupin a 30 typů,⁸ školní geografie užívá sedm podnebných pásů podle Alisova.¹⁰ Český normál 1991–2020 je 8,3 °C a 684 mm srážek za rok.¹³

Co je podnebí

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) definuje klima v užším smyslu jako průměrné počasí, přesněji jako statistický popis průměru a proměnlivosti relevantních veličin za období od měsíců po tisíce či miliony let. Klasickou délkou období je 30 let, jak ji stanovila Světová meteorologická organizace (WMO), a nejčastěji se sleduje teplota, srážky a vítr.¹ V češtině se pro stejný význam používá podnebí i klima (například „změna klimatu“).

Podnebí zkoumá klimatologie, která je součástí fyzické geografie. Mechanismy, které ho vytvářejí, popisuje článek Atmosféra. Podnebí patří k hlavním činitelům, které určují, jaké půdy a ekosystémy na Zemi vznikly: viz Pedosféra a Biosféra.

Počasí a podnebí

Počasí je okamžitý stav atmosféry na určitém místě: dnešní teplota, srážky, vítr a oblačnost. Podnebí je statistický souhrn počasí za dlouhou dobu. Jedno chladné léto proto nevyvrací oteplování, protože podnebí se posuzuje za desetiletí.¹

Pro srovnávání se používají tzv. klimatické normály. Podle WMO je standardním normálem průměr za 30 po sobě jdoucích let. Od roku 2015 se bere vždy poslední třicetiletí končící rokem s nulou na konci, takže aktuálním normálem je období 1991–2020. Období 1961–1990 zůstává jako pevná reference pro posuzování dlouhodobé změny klimatu.²

Podle rozlohy se rozlišuje makroklima velkých oblastí, mezoklima (například údolí nebo město) a mikroklima několika metrů nad zemí, v lese nebo v místnosti.³

Co ovlivňuje podnebí

Podnebí v daném místě je výsledkem několika činitelů, které se navzájem ovlivňují.³

Zeměpisná šířka a sluneční záření

Nejdůležitější je zeměpisná šířka, protože určuje, pod jakým úhlem a po jak dlouhou dobu dopadá sluneční záření. V tropech je ho nejvíc a roční rozdíly jsou malé, k pólům ubývá a střídání ročních období sílí.³ Rozvádění tepla mezi tropy a póly zajišťuje oběh atmosféry a oceánů, který popisuje článek Atmosféra.

Nadmořská výška

Teplota s výškou klesá. Ve standardní atmosféře klesá o 6,5 °C na kilometr, v praxi to dělá asi 0,65 °C na každých 100 metrů.⁴ Proto se i v tropech vyskytují vysoko v horách ledovce a v horách tvoří podnebí výškové stupně od údolí k vrcholu.

Vzdálenost od moře a oceánské proudy

Voda se ohřívá a ochlazuje pomaleji než souš. Oceánské podnebí u moře má proto menší roční rozdíly teplot a více srážek, kdežto uvnitř pevniny jsou léta teplejší, zimy chladnější a srážek ubývá (kontinentální podnebí).³¹⁰ Oceánské proudy rozvádějí teplo: Severoatlantický proud, pokračování Golfského proudu, je důvodem, proč jsou zimy v západní Evropě mírnější než v Kanadě ve stejné šířce.³

Reliéf a proudění vzduchu

Hory vynucují výstup vzduchu, který se ochlazuje a zbavuje vlhkosti na návětrné straně, kdežto na závětrné straně vzniká srážkový stín.³ Na rozložení srážek a teplot působí také tlakové útvary a převládající větry. Konkrétním příkladem je západní proudění, které přináší do střední Evropy vlhký oceánský vzduch.

Povrch a člověk

Světlý povrch, například sníh, odráží většinu záření, tmavý ho pohlcuje. Lesy, města i zemědělská krajina mění odpar, albedo a teplotu místního podnebí. Největší vliv na globální podnebí má dnes člověk svými emisemi skleníkových plynů, o čemž pojednává závěrečná část článku.³

Klasifikace podnebí

Podnebí je spojité a hranice mezi jeho typy jsou umělé. Klasifikací existuje velké množství a jejich konstrukce závisí na účelu použití.¹¹ Pro svět se nejčastěji užívá Köppenova–Geigerova, pro školní výuku členění do podnebných pásů a pro Česko Quittova klasifikace.

• A – tropické: nejchladnější měsíc má průměr alespoň 18 °C,
• B – suché: roční srážky jsou nižší než desetinásobek prahové hodnoty závislé na teplotě a ročním rozložení srážek (podtypy W – poušť, S – step),
• C – mírné: nejteplejší měsíc má přes 10 °C a nejchladnější mezi 0 a 18 °C,
• D – chladné (kontinentální): nejteplejší měsíc má přes 10 °C a nejchladnější nejvýše 0 °C,
• E – polární: nejteplejší měsíc má nejvýše 10 °C (podtypy T – tundra, F – trvalý mráz).

Köppenova–Geigerova klasifikace

Klimatolog Wladimir Köppen publikoval první verzi roku 1884 pod názvem Die Wärmezonen der Erde (Tepelná pásma Země).⁵ Systém později rozvíjel s Rudolfem Geigerem, a proto se jmenuje Köppenův–Geigerův. Dodnes se používá ve verzi, kterou aktualizovali Kottek a kol. (2006) a Peel a kol. (2007).⁶⁷ Klasifikace dělí podnebí podle prahových hodnot měsíčních teplot a srážek na pět hlavních skupin a 30 podtypů.⁸

Pět skupin se rozlišuje podle těchto kritérií (podle verze použité v Beck a kol. 2018):⁸

Podnebné pásy

Ve školní geografii se podnebí třídí do podnebných pásů, které se zhruba kryjí se zeměpisnými šířkami. Ruský klimatolog Alisov je vymezil podle sezónního rozložení převládajících vzduchových hmot: čtyři hlavní pásy a tři přechodné. Vzduchové hmoty se dělí podle zeměpisné šířky na rovníkovou (mezi 10° s. š. a 10° j. š.), tropickou (10° až 35°), polární vzduch mírných šířek (35° až 60°) a arktickou či antarktickou (60° až 90°).¹⁰

Těchto sedm pásů se uvádí jako podnebné pásy Země:¹⁰

• rovníkový – převládá rovníkový vzduch, vysoké teploty s malým ročním kolísáním, vysoké úhrny srážek po celý rok,
• subrovníkový (pás tropických monzunů) – střídá se období dešťů a sucha, nejvíc vyvinut v monzunových oblastech Asie,
• tropický – převládá tropický vzduch, srážek je minimum, často jsou tu pouště a největší rozdíly mezi denními a nočními teplotami,
• subtropický – v létě převládá tropický vzduch, v zimě polární; patří sem středomořské podnebí na západních a monzunové na východních březích pevnin,
• mírný – převládá polární vzduch, čtyři roční období, srážky závisejí na vzdálenosti od oceánu (oceánské a kontinentální podnebí),
• subarktický (subantarktický) – dlouhá studená zima a krátké léto, málo srážek,
• arktický (antarktický) – málo srážek a velmi nízké teploty, Antarktida je chladnější než Arktida.

Podnebí světadílů

Podrobné podnebí každého světadílu popisují jeho vlastní články. Zde jen stručný přehled podle světadílů.

Podnebí Evropy

Evropa leží převážně v mírném pásu. Na západě mírní zimy oceán a Severoatlantický proud, směrem do vnitrozemí a na východ přibývá kontinentality a zimy jsou chladnější. Na jihu se vyskytuje středomořské podnebí, na severu subarktické a tundrové.³¹⁰ Více v článku Evropa.

Podnebí Asie

Asie sahá od rovníku až po Severní ledový oceán, a proto zahrnuje všechny podnebné pásy. Subrovníkový pás tropických monzunů je nejvíc vyvinut v monzunových oblastech Asie, vnitřek světadílu je výrazně kontinentální.¹⁰ Více v článku Asie.

Podnebí Afriky

Rovník prochází středem Afriky, takže se podnebí od rovníkových deštných lesů mění k severu i k jihu podobně: přes savany a stepi až po pouště, které leží v tropickém pásu, kde jsou srážky minimální a kde se měří světová teplotní maxima.¹⁰ Více v článku Afrika.

Podnebí Severní a Jižní Ameriky

Severní Amerika sahá od arktických oblastí po tropy, a proto je v ní mnoho typů podnebí. Jižní Amerika leží převážně v tropech, s rovníkovými deštnými lesy v povodí Amazonky. Andy vytvářejí výškové stupně, kde teplota klesá s nadmořskou výškou.³⁴ Více v článcích Severní Amerika a Jižní Amerika.

Podnebí Austrálie a Oceánie

Podnebí se v Austrálii a Oceánii mění od vlhkých tropů Nové Guineje přes subtropické pobřeží po suchou polopoušť ve středu Austrálie. Oceán tu mírní podnebí ostrovů.³ Více v článku Austrálie a Oceánie.

Podnebí Antarktidy

Antarktida leží v antarktickém pásu a je chladnější než Arktida: patří jí absolutní teplotní minima. Je také velmi suchá, protože v nitru světadílu padá málo srážek. Více v článku Antarktida.

Podnebí Česka

Česko leží v mírném pásu, kde se střídá vliv oceánského a kontinentálního podnebí, a proto je počasí proměnlivé. Podle Köppenovy–Geigerovy klasifikace leží Česko na hranici mírného (C) a chladného (D) podnebí, protože průměr nejchladnějšího měsíce se pohybuje kolem nuly (v normálu 1991–2020 je pro celé území −1,4 °C).⁸¹³ Konkrétní zařazení tak závisí na použitých datech a období. Köppenova klasifikace je navíc pro podrobné členění Česka málo podrobná, a proto se k popisu českého podnebí používají spíše Quittova klasifikace a klasifikace Atlasu podnebí Česka.¹¹

Průměrné teploty a srážky v Česku

Podle ČHMÚ je normál 1991–2020 pro území Česka 8,3 °C. Nejchladnější je leden s průměrem −1,4 °C, nejteplejší červenec s 18,3 °C.¹³ Srážky činí v normálu 684 mm za rok, nejvíc jich spadne v červenci (89 mm) a nejméně v únoru (37 mm). Dlouhodobý průměr srážek se přitom příliš nezměnil: za 1961–1990 to bylo 674 mm, za 1981–2010 686 mm a za 1991–2020 684 mm.¹³ Rok 2023 měl průměr 9,7 °C, tedy o 1,4 °C nad normálem.¹³

Klimatické oblasti podle Quitta

Klimatolog Evžen Quitt rozdělil území v roce 1971 do 23 klimatických jednotek ve třech oblastech: teplé, mírně teplé a chladné. Jednotky vymezil kombinacemi tříd 14 klimatologických charakteristik, například počtu letních dní, mrazových dní nebo sněhové pokrývky.¹¹ Podle mapy v Atlasu podnebí Česka (průměry za 1961–2000) zaujímá mírně teplá oblast 66,1 % území, teplá 25,1 % a chladná 8,8 %.¹¹¹²

Teplotní rekordy v Česku

Nejnižší teplotu, −42,2 °C, naměřil amatérský meteorolog Jaroslav Maňák 11. února 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic.¹⁵ Nejvyšší hodnotu, 41,9 °C, naměřili 28. června 2026 v Doksanech na Litoměřicku. ČHMÚ ji potvrdil jako nové absolutní maximum a překonala dosavadní rekord 40,4 °C z Dobřichovic z 20. srpna 2012.¹⁴

Podnebí se mění

Podle Světové meteorologické organizace byla průměrná teplota Země v roce 2024 asi o 1,55 °C (± 0,13 °C) vyšší než předindustriální průměr a každý z roků 2015 až 2025 patří k jedenácti nejteplejším v 176letém záznamu.¹⁶ Oteplování souvisí s rostoucí koncentrací skleníkových plynů, o které pojednává článek Atmosféra.

Změna se projevuje i v samotných klasifikacích. Beck a kol. (2018) vytvořili mapy Köppenovy–Geigerovy klasifikace v rozlišení 1 km pro období 1980–2016 a pro roky 2071–2100 podle průměru 32 klimatických modelů a scénáře RCP8.5.⁸ Nová verze z roku 2023 pokrývá období 1901–2099 a vychází z modelů CMIP6.⁹ Přesnost mapy současnosti ověřili autoři na 22 078 stanicích: správně zařadila 80,0 % z nich, kdežto starší mapy dosáhly 66,1 až 73,4 %.⁸

Nejčastější omyly o podnebí

• Podnebí a počasí jsou totéž. Počasí je okamžitý stav atmosféry, podnebí statistika za zhruba 30 let.¹²
• Chladná zima vyvrací oteplování. Jednotlivá zima je počasí, trend se posuzuje za desetiletí.¹
• Podnebí je dáno jen zeměpisnou šířkou. Rozhoduje i výška, moře, proudy a reliéf, proto je v Evropě mírnější než v Kanadě ve stejné šířce.³
• Jednotná klasifikace podnebí neexistuje. Köppen, Alisov a Quitt dělí svět nebo Česko podle různých kritérií.¹⁰¹¹

Související témata

Další články: fyzická geografie (nadřazený obor), atmosféra, hydrosféra (srážky a oceánské proudy), pedosféra, biosféra, kontinenty a časová pásma.

Časté otázky

Co je to podnebí?

Podnebí (klima) je statistický souhrn počasí v dané oblasti za dlouhé období, obvykle 30 let: průměry teploty, srážek a větru i jejich proměnlivost. Počasí je naproti tomu okamžitý stav atmosféry.¹²