Kontinenty

Kontinent je rozsáhlá souvislá pevnina obklopená oceány, která stojí na kontinentální kůře. Protože jde o lidskou konvenci, a ne o přesně daný přírodní jev, počet kontinentů závisí na zvoleném modelu: nejčastěji se uvádí sedm (Asie, Afrika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Antarktida, Evropa a Austrálie), ale učí se i šest, pět nebo čtyři.¹⁷ Kontinenty vznikly rozpadem superkontinentu Pangea před zhruba 200 miliony let a pohybem litosférických desek se dál posouvají.²³⁶

Co je kontinent

Kontinent je velká souvislá pevnina, kterou ze všech stran obklopují oceány nebo moře. Geologové ji definují přesněji: kontinent stojí na kontinentální kůře, tedy na lehčí a mnohem mocnější vrstvě hornin, než jaká tvoří dno oceánů. Kontinentální kůra je v průměru kolem 40 kilometrů silná a skládá se převážně z hornin bohatých na křemík a hliník, například z žul a rul.⁵ Protože kůra pokračuje i pod mělké okrajové moře, sahá kontinent dál, než ukazuje břeh. Souvislé zvýšené okraje kontinentů pod hladinou se nazývají šelf.

Kontinenty nejsou stejně velké ani stejně staré. Jejich jádra tvoří prastaré stabilní oblasti, kratony, staré stovky milionů až miliardy let, kolem nichž později přirůstala mladší pohoří a sedimentární pánve. Podrobně o stavbě zemského povrchu pojednává článek litosféra.

Pojem kontinent má i druhou, běžnější podobu. Při školní výuce a v každodenní řeči se kontinenty vymezují podle zvyku, dějin a kultury, a ne podle geologie. Proto se Evropa a Asie počítají jako dva kontinenty, přestože leží na společné pevnině a sdílejí jednu litosférickou desku.⁶¹ To je jádro sporu o to, kolik kontinentů vlastně je.

Kolik je kontinentů

Neexistuje žádná mezinárodní autorita, která by počet kontinentů závazně určila. Geografové Martin Lewis a Karen Wigen ukazují, že dělení světa na kontinenty je „metageografický“ model, tedy historicky vzniklá představa o uspořádání světa, která se v různých zemích a obdobích liší.¹ Nejrozšířenější jsou čtyři modely.

• Sedm kontinentů (Asie, Afrika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Antarktida, Evropa, Austrálie nebo Austrálie a Oceánie): nejčastější model v české a anglosaské výuce.
• Šest kontinentů (Amerika se počítá jako jeden): používá se například ve Francii, Španělsku nebo Latinské Americe, kde je Amerika vnímána jako jeden celek.¹
• Pět obydlených světadílů (Evropa, Asie, Afrika, Amerika, Oceánie): bez neobydlené Antarktidy. Statistické členění OSN rozlišuje stejné základní oblasti: Afriku, Ameriku, Asii, Evropu a Oceánii.⁷
• Čtyři kontinenty (Afroeurasie, Amerika, Antarktida, Austrálie): vychází z toho, že Evropa, Asie a Afrika tvoří dohromady jednu souvislou pevninu spojenou Sinajským poloostrovem.

Proč je Evropa samostatný kontinent

Z čistě geografického hlediska je Evropa pouhý západní výběžek Eurasie. Samostatným kontinentem se stala z dějinných důvodů: antičtí Řekové dělili svět na Evropu, Asii a Libyi (Afriku) podle moří, která je oddělovala. Herodotos už v 5. století př. n. l. napsal, že nechápe, proč se jedna země dělí na tři díly a nese ženská jména.⁹ Evropanům pak dělení zůstalo, protože sami sebe od Asie odlišovali kulturně a politicky. Hranici Evropy a Asie dnes řadí většina atlasů podél Uralu, řeky Ural, Kaspického moře a Kavkazu, jde však o dohodu.¹ Podrobněji viz článek Evropa.

Kde končí Severní a Jižní Amerika

Obě Ameriky spojuje Panamská šíje. Hranici mezi nimi tvoří přibližně hranice Panamy a Kolumbie, ale Panamský průplav, otevřený roku 1914, ji technicky protíná. Střední Amerika a Karibik se v běžném dělení počítají k Severní Americe, i když politicky a kulturně ke Střední a Jižní Americe patří úžeji.¹ Víc v článcích Severní Amerika a Jižní Amerika.

Kontinent a světadíl: v čem je rozdíl

V češtině se slova kontinent a světadíl často zaměňují, ale nejsou přesnými synonymy. Kontinent je pojem fyzickogeografický: souvislá pevnina na kontinentální kůře. Světadíl je pojem tradiční a regionálně-kulturní: část světa vymezená dohodou, která zahrnuje i přilehlé ostrovy a ostrovní skupiny.¹

Nejlépe je to vidět na Oceánii. Austrálie je kontinent, ale světadíl Austrálie a Oceánie zahrnuje také Nový Zéland, Papuu Novou Guineu a tisíce ostrovů Tichého oceánu, které na australské pevnině neleží. Evropa a Asie jsou naopak dva světadíly, ale jeden kontinent Eurasie. Většina atlasů přitom tyto dva pojmy v praxi sbližuje a používá je s týmž seznamem sedmi názvů.

Sedm světadílů v číslech

Plochy a počty obyvatel se v literatuře liší podle toho, zda se započítávají ostrovy, šelf a zda se Evropa a Asie dělí na Uralu nebo jinde, takže všechny údaje jsou zaokrouhlené a berou se jen jako přibližné. Populace vychází z odhadů OSN (World Population Prospects 2024).⁸

• Asie: asi 44,6 mil. km², zhruba 4,8 miliardy obyvatel (asi 59 % lidstva), nejvyšší hora Mount Everest (8 848,86 m).⁸¹¹
• Afrika: asi 30,4 mil. km², asi 1,5 miliardy obyvatel, nejvyšší hora Kilimandžáro (5 895 m).⁸¹³
• Severní Amerika: asi 24,7 mil. km², zhruba 600 milionů obyvatel včetně Střední Ameriky a Karibiku, nejvyšší hora Denali (6 190 m).⁸¹²
• Jižní Amerika: asi 17,8 mil. km², asi 440 milionů obyvatel, nejvyšší hora Aconcagua (asi 6 960 m).⁸¹⁴
• Antarktida: asi 14,2 mil. km² (údaje se liší podle započtení šelfových ledovců), žádné trvalé obyvatelstvo, nejvyšší hora Mount Vinson (4 892 m).¹⁵
• Evropa: asi 10,2 mil. km², asi 745 milionů obyvatel, nejvyšší hora Elbrus (5 642 m, pokud se Kavkaz počítá k Evropě) nebo Mont Blanc (asi 4 806 m).⁸¹⁶
• Austrálie a Oceánie: asi 8,5 mil. km², asi 47 milionů obyvatel, nejvyšší bod pevninské Austrálie Mount Kosciuszko (2 228 m).⁸¹⁰

Jak kontinenty vznikly

Že se kontinenty pohybují, navrhl už roku 1912 německý meteorolog Alfred Wegener a podrobně to rozvedl v knize Die Entstehung der Kontinente und Ozeane (1915). Opíral se o tvarovou shodu pobřeží Afriky a Jižní Ameriky a o shodné fosilie a horniny na obou stranách Atlantiku.² Současníci jeho teorii odmítali, protože Wegener nedokázal vysvětlit sílu, která by kontinenty hýbala. Přesvědčivé vysvětlení přinesla až desková tektonika v šedesátých letech 20. století.

Podle ní je litosféra rozbitá na desky, které se pohybují rychlostí řádově centimetrů za rok, rozestupují se na středooceánských hřbetech, narážejí na sebe v horotvorných zónách a zanořují se do pláště v subdukčních zónách.⁶ Kontinenty jsou jakoby cestující na těchto deskách. Podrobněji se tím zabývá článek litosféra.

Pangea a cyklus superkontinentů

Poslední superkontinent, Pangea, se sestavil v pozdním paleozoiku, zhruba před 335 miliony let, a v druhohorách se začal rozpadat. Nejdřív se oddělil jižní Gondwana od severní Laurasie, později se rozevřel Atlantik a od Gondwany se odtrhly Jižní Amerika, Afrika, Indie, Austrálie a Antarktida.³ Indie narazila do Asie před desítkami milionů let a její srážka vyzdvihla Himálaj.¹⁷

Pangea nebyla první. Geologové rekonstruují starší superkontinenty, například Rodinii a Nunu, a mluví o cyklu superkontinentů: kontinenty se po stovkách milionů let opakovaně shlukují a rozpadají.³ Jak bude vypadat příští superkontinent, se předpovídá několika konkurenčními scénáři a zatím jde o spekulaci. Odborníci se shodují jen v tom, že k dalšímu spojení dojde za mnoho desítek až stovek milionů let.³

Zealandie: osmý kontinent?

Kontinentální kůra není jen tam, kde je pevnina. Mezinárodní skupina geologů v roce 2017 shrnula důvody, proč bývalou součást Gondwany Zealandii, z níž nad hladinu vyčnívá především Nový Zéland a Nová Kaledonie, považovat za kontinent. Má kontinentální kůru, je zřetelně vyzdvižená nad okolní oceánské dno, její plocha je asi 4,9 milionu km² a z 94 % leží pod vodou.⁴

Zealandie jako kontinent zatím oficiálně uznána není, protože žádná instituce o počtu kontinentů nerozhoduje. Spíše upozorňuje na to, že hranice kontinentů se dají vést podle geologie a podle zvyku a že se obě kritéria nemusejí shodovat.⁴¹

Kontinenty a lidé

Rozdělení obyvatelstva mezi kontinenty je velmi nerovné. V Asii žije asi 59 % lidstva a spolu s Afrikou, která je zároveň nejrychleji rostoucím kontinentem, zhruba čtyři pětiny.⁸ Naopak Antarktida žádné trvalé obyvatelstvo nemá, jen vědce na výzkumných stanicích. O vztahu lidí a prostoru pojednává socioekonomická geografie, o jednotlivých světadílech jako celcích regionální geografie.

První moderní lidé se z Afriky rozšířili do ostatních světadílů. Nejstarší nálezy pocházejí z Maroka a jsou staré asi 300 000 let (Jebel Irhoud), do Evropy dorazili nejpozději před 45 000 lety, do Austrálie před zhruba 65 000 lety a do Ameriky před nejméně 15 000 lety.^18192021 Poslední neobydlený světadíl, Antarktidu, lidé objevili teprve v 19. století.

Jednotlivé světadíly

Každému světadílu je věnován samostatný článek: Evropa, Asie, Afrika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Austrálie a Oceánie a Antarktida. Nadřazená témata jsou geografie a regionální geografie, o mapování pojednává kartografie.

Časté otázky

Kolik je kontinentů?

Nejčastěji se uvádí sedm kontinentů: Asie, Afrika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Antarktida, Evropa a Austrálie (nebo Austrálie a Oceánie). Počet ale závisí na modelu: kdo počítá Ameriku jako jeden kontinent, vyjde mu šest, kdo vynechá neobydlenou Antarktidu, pět, a kdo spojí Evropu, Asii a Afriku do Afroeurasie, čtyři.¹⁷

Jaký je největší kontinent?

Největší kontinent je Asie s plochou asi 44,6 milionu km², což je asi 30 % souše. Žije v ní také zhruba 59 % lidstva.⁸

Jaký je rozdíl mezi kontinentem a světadílem?

Kontinent je souvislá pevnina na kontinentální kůře, světadíl je tradiční regionální celek vymezený dohodou, který zahrnuje i přilehlé ostrovy. Proto je Austrálie kontinent, ale světadíl Austrálie a Oceánie zahrnuje i Nový Zéland a ostrovy Tichého oceánu, a Evropa a Asie jsou dva světadíly na jednom kontinentu Eurasie.¹

Jaký je nejmenší kontinent?

Nejmenší kontinent je Austrálie (jako světadíl Austrálie a Oceánie asi 8,5 milionu km²), pevninská Austrálie sama má kolem 7,7 milionu km². Jde o nejníže položený obydlený kontinent, jeho průměrná nadmořská výška je asi 330 m.¹⁰