Jižní Amerika

Jižní Amerika je čtvrtý největší světadíl: má asi 17,8 milionu km² a žije v ní zhruba 440 milionů lidí.¹² Rozprostírá se od Karibského moře po Ohňovou zemi a tvoří ji dvanáct nezávislých států. Jejím hřbetem jsou Andy, nejdelší souvislé pohoří světa, jehož nejvyšší vrchol Aconcagua (asi 6 960 m) je nejvyšší horou západní polokoule. Východ patří povodí Amazonky, největší řeky světa vodností, a největšímu tropickému pralesu.³⁴

Co je Jižní Amerika a kde leží

Jižní Amerika leží převážně na jižní polokouli a v celku na západní. Na západě ji omývá Tichý oceán, na východě Atlantik a na severu Karibské moře. Od Severní Ameriky ji dělí Panamská šíje, jejíž hranice s Kolumbií bývá považována za hranici světadílů. Panamský průplav, otevřený v roce 1914, ji technicky protíná.¹ Souvislosti viz Kontinenty a Severní Amerika.

Spolu se Severní a Střední Amerikou tvoří Jižní Amerika Nový svět, v běžné řeči Latinskou Ameriku. Tento kulturní pojem ale není totožný s geografickým vymezením: Guyana, Surinam a Francouzská Guyana patří ke Jižní Americe, a přitom nejsou latinskoamerické jazykově, a naopak Mexiko a Střední Amerika k Latinské Americe patří, ale geograficky leží v Severní Americe.

Státy Jižní Ameriky a jejich hlavní města

V Jižní Americe je dvanáct nezávislých států. Samotný světadíl nemá hlavní město. Statistika OSN k Jižní Americe řadí také Francouzskou Guyanu (zámořské území Francie), Falklandy a Jižní Georgii (Spojené království).⁵

• Argentina: Buenos Aires
• Bolívie: Sucre (ústavní hlavní město), La Paz (sídlo vlády)
• Brazílie: Brasília
• Chile: Santiago
• Kolumbie: Bogotá
• Ekvádor: Quito
• Guyana: Georgetown
• Paraguay: Asunción
• Peru: Lima
• Surinam: Paramaribo
• Uruguay: Montevideo
• Venezuela: Caracas

Brazílie jako polovina světadílu

Brazílie zabírá asi polovinu rozlohy i polovinu obyvatel Jižní Ameriky a je jedinou zemí s portugalštinou, zatímco ve většině ostatních států se mluví španělsky (v Guyaně anglicky, v Surinamu nizozemsky).² Dělení Ameriky mezi Španělsko a Portugalsko bylo dohodnuto ještě před objevením Brazílie smlouvou z Tordesillas (1494). O politické mapě světa pojednává regionální geografie.

Andy a nejvyšší hora Jižní Ameriky

Západním okrajem světadílu se v délce kolem 7 000 km táhnou Andy, nejdelší souvislé pohoří na souši. Vznikly a dál vznikají podsouváním oceánské desky Nazca pod Jihoamerickou, které způsobuje vulkanismus a časté zemětřesení. V centrálních Andách se rozprostírá náhorní plošina Altiplano, na níž leží jezero Titicaca.⁴ Vyzdvižení Ander mělo zásadní vliv i na říční síť, podnebí a biodiverzitu celého světadílu.⁴

Nejvyšší horou je Aconcagua v argentinských Andách. Měření GPS ukázala hodnoty zhruba 6 959 až 6 962 m a nejčastěji se uvádí výška asi 6 960 m. Je to zároveň nejvyšší hora Ameriky a nejvyšší hora mimo Asii.⁶ Druhou nejvyšší horou je sopka Ojos del Salado na hranici Chile a Argentiny (kolem 6 900 m), nejvyšší činná sopka světa.⁶

Amazonie

Amazonka je největší řeka světa vodností a odvodňuje nejrozsáhlejší povodí na Zemi. Vzniká v Andách a přes Brazílii teče k Atlantiku. Její současná podoba, tedy tok od západu k východu, se zformovala v důsledku vyzdvižení Ander. Před tím odtékala řada toků na západ.⁴

Povodí pokrývá největší tropický deštný les světa, který je domovem nejvyšší biodiverzity na pevnině. Les zároveň ukládá obrovské množství uhlíku. Měření letadly však ukázalo, že jihovýchodní část Amazonie, kde se les nejvíc kácí a kde se podnebí zhoršuje, už uhlík uvolňuje spíše, než by ho pohlcovala.⁷ Podrobnější vztahy mezi životem a prostředím viz biosféra.

Atacama, Patagonie a další přírodní zajímavosti

Na pobřeží Chile leží poušť Atacama, nejsušší nepolární poušť světa. Podle datování povrchových forem je extrémní sucho zachováno nejméně od oligocénu–miocénu, tedy po miliony let.⁸ Na jihu světadílu se rozkládá Patagonie s ledovci a jezery. Pobřeží u Peru ovlivňuje studený Humboldtův proud a jev El Niño, který v pravidelných cyklech přináší silné srážky a mění rybolov.

Další významná místa jsou Galapágy (Ekvádor), Iguazú na hranici Argentiny, Brazílie a Paraguaye a Salar de Uyuni v Bolívii. Zdejší oceánské ostrovy ovlivnily Darwinovo myšlení. O vodních systémech viz hydrosféra.

Vznik Panamské šíje a izolace světadílu

Jižní Amerika byla po většinu třetihor izolovaným ostrovním světadílem odtrženým od Gondwany a vyvinula se tu unikátní fauna: vačnatci, lenochodi, pásovci, mravenečníci a velcí savci. Šíje mezi oběma Amerikami se podle novějších datování začala zvedat dříve, než se dříve uvádělo, a zcela uzavřela asi před třemi miliony let.⁹ Umožnila to velkou americkou výměnu fauny: jihoamerické druhy se šířily na sever (například pásovci a dikobrazi) a severoamerické na jih (například šelmy kočkovité a psovité), přičemž mnoho původních jihoamerických savců vyhynulo.

Dějiny: od Monte Verde po nezávislost

Lidé se do Jižní Ameriky dostali z Asie přes Severní Ameriku. Lokalita Monte Verde v jižním Chile dokládá lidskou přítomnost nejméně před 14 500 lety.¹⁰ Největší předkolumbovskou říší byla říše Inků (Tawantinsuyu) s centrem v Cuzcu, jejíž rozmach spadá do 15. století a která podlehla španělskému dobyvatelství roku 1533.

Evropané přinesli nemoci a po roce 1492 se v celé Americe výrazně snížil počet původního obyvatelstva.¹¹ Většina Jižní Ameriky se stala španělskou kolonií, Brazílie portugalskou. Boje za nezávislost vedené Simónem Bolívarem a Josém de San Martín vedly v letech 1810–1825 ke vzniku nezávislých států. Moderní historie je poznamenána vojenskými diktaturami, ekonomickými krizemi a v 21. století střídáním levicových a pravicových vlád.

Obyvatelstvo

V Jižní Americe žije asi 440 milionů lidí. Největšími státy podle počtu obyvatel jsou Brazílie (přes 210 milionů), Kolumbie a Argentina.² Světadíl je jedním z nejvíce urbanizovaných na světě: většina obyvatel žije ve městech jako São Paulo, Buenos Aires, Lima nebo Bogotá. Hustě osídlené je pobřeží a andská údolí, vnitřní Amazonie je řídce osídlená. Obyvatelstvo tvoří potomci domorodých obyvatel, evropských přistěhovalců, afrických otroků a jejich smíšení. O rozložení obyvatelstva viz socioekonomická geografie.

Časté otázky

Jaká je nejvyšší hora Jižní Ameriky?

Aconcagua v Argentině, která měří asi 6 960 m. Je to zároveň nejvyšší hora Ameriky a nejvyšší hora světa mimo Asii.⁶

Jaké je hlavní město Jižní Ameriky?

Žádné, protože světadíl není stát. Každý z dvanácti států má vlastní hlavní město. Největší a nejznámější jsou Brasília (Brazílie), Buenos Aires (Argentina), Lima (Peru) a Bogotá (Kolumbie).⁵