Chorvatsko

Chorvatsko, oficiálně Chorvatská republika, leží na pomezí střední a jihovýchodní Evropy při Jaderském moři. Jeho území spojuje panonské nížiny, Dinárské hory, dlouhé členité pobřeží a více než tisíc ostrovů; hlavním městem je Záhřeb. V roce 2024 mělo podle odhadu chorvatského statistického úřadu 3 866 233 obyvatel. Od roku 2013 je členem Evropské unie a od roku 2023 používá euro a patří do Schengenského prostoru.¹²³⁴

Název a poloha Chorvatska

České jméno Chorvatsko odpovídá domácímu názvu Hrvatska. Oficiální název státu je Republika Hrvatska, česky Chorvatská republika. Historické české označení Charvátsko se dnes objevuje hlavně v názvech starších textů a v odborném kontextu může označovat také historickou zemi, nikoli současný stát. V češtině je proto pro dnešní republiku běžným a jednoznačným názvem Chorvatsko.⁵⁶

Chorvatsko leží v přechodové oblasti mezi střední Evropou, jihovýchodní Evropou a Středomořím. Na severozápadě sousedí se Slovinskem, na severu s Maďarskem, na východě se Srbskem, na jihu a východě s Bosnou a Hercegovinou a na jihovýchodě s Černou Horou. Západní pobřeží omývá Jaderské moře; přes něj leží Itálie. Označení regionu se liší podle oboru: politická geografie jej řadí k jihovýchodní Evropě, historické a hospodářské vazby však zahrnují i středoevropský prostor.¹⁵

Území má nezvyklý tvar připomínající oblouk kolem Bosny a Hercegoviny. Jeho vnitrozemská část zasahuje k Dunaji a Drávě, zatímco horské pásmo odděluje severní nížiny od pobřežního pásu. Neumský koridor Bosny a Hercegoviny přerušuje přímou pozemní cestu mezi dvěma částmi chorvatského pobřeží; Pelješacký most, otevřený roku 2022, umožnil vnitrostátní silniční spojení bez průjezdu přes tento úsek sousedního státu. Zvláštní tvar je výsledkem historického vývoje hranic, nikoli přirozené jednoty jednotlivých oblastí.¹⁵

Povrch a přírodní oblasti

Chorvatsko se obvykle člení na tři velké přírodní oblasti: panonské a peripanonské nížiny na severu a východě, horské Dinárské pásmo ve středu a jihozápadě a jadranské pobřeží s ostrovy. Tyto oblasti se liší reliéfem, podnebím, zemědělstvím i hustotou osídlení. Na relativně krátké vzdálenosti se tak mění nížinné zemědělské krajiny kolem Sávy, krasové plošiny v Lice a skalnaté pobřeží Dalmácie.¹⁷

Severní a východní Chorvatsko tvoří okraj Panonské pánve. Záhřebská kotlina leží při úpatí Medvednice, za kterou se krajina otevírá k Varaždínu, Koprivnici, Osijeku a Slavonii. Východní Slavonie a Baranja jsou nížinné oblasti s úrodnými půdami; významnými řekami jsou zde Dráva a Dunaj. Západní Slavonie a Moslavina mají zvlněnější povrch s pahorky, vinicemi, lesy a říčními údolími.¹⁷

Dinárské pohoří se táhne přibližně rovnoběžně s pobřežím a tvoří členitý přechod mezi vnitrozemím a Jadranem. Patří sem Gorski kotar, Lika, Velebit, Kapela, Dinara a Biokovo. Nejvyšším vrcholem Chorvatska je Sinjal na Dináře, vysoký 1 831 m. Velebit je nejdelším chorvatským pohořím a jeho prudké svahy oddělují vnitrozemské plošiny od pobřežních sídel. Silniční průsmyky, železniční tunely a dálnice zde překonávají výrazný výškový rozdíl na krátké vzdálenosti.⁷⁸

Karbonátové horniny a krasové procesy utvářejí velkou část chorvatského horského a přímořského území. Voda rozpouští vápenec a dolomit, proniká puklinami do podzemí a vytváří závrty, jeskyně, propasti, krasová pole i podzemní toky. Pro povrchovou krajinu jsou typické kamenité plošiny a místy tenké půdy; podzemní voda je důležitým zdrojem pro pobřežní města a ostrovy. Kras současně komplikuje stavbu infrastruktury a činí některé vodní zdroje zranitelnými vůči znečištění.⁷⁹

Plitvická jezera jsou výjimečným příkladem toho, jak krasová chemie dál proměňuje krajinu. Voda přesycená uhličitanem vápenatým vytváří travertinové bariéry, které postupně přehrazují toky a tvoří soustavu jezer a vodopádů. Tento proces není pouze pozůstatkem dávné geologie: závisí na kvalitě vody, mikroorganismech, vegetaci a hydrologických podmínkách a pokračuje i dnes. Národní park je od roku 1979 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO; turistické využití proto musí respektovat citlivost jeho vodních ekosystémů.⁹¹⁰

Chorvatské pobřeží patří k nejčlenitějším v Evropě. Střídají se zde zátoky, poloostrovy, útesy, krasové svahy a hluboké zálivy, mezi nimiž leží dlouhé řetězce ostrovů. Největšími ostrovy jsou Krk a Cres, dalšími významnými jsou Brač, Hvar, Pag, Korčula, Dugi otok, Mljet a Vis. Pobřeží je v části Dalmácie orientováno souběžně s horskými pásmy a ostrovy, což vytváří výraznou podélnou členitost. Přesný počet ostrovů a ostrůvků se liší podle použité definice a mapového měřítka; důležitější je jejich rozmanitost a obyvatelnost.¹⁷

Panonské Chorvatsko a horské vnitrozemí

Panonská oblast je hustěji propojena řekami a dopravními koridory než krasové vnitrozemí. Sáva prochází kolem Záhřebu a Sisaku, Dráva spojuje severní župy s Maďarskem a Dunaj vytváří východní hranici. Černozemě a nivní půdy podporují obilnářství a potravinářský průmysl, ale krajina je citlivá na záplavy, odvodnění mokřadů a intenzivní používání půdy. Východní město Osijek leží u Drávy a funguje jako regionální správní a univerzitní centrum Slavonie.¹¹²

Lika a Gorski kotar jsou řidčeji osídlené horské oblasti s lesy, krasovými poli a hlubokými údolími. Jejich dopravní význam vzrostl po výstavbě dálnice A1, která spojuje Záhřeb a pobřeží tunelem Mala Kapela a přes další horské úseky. Tyto oblasti jsou klimatickým předělem: horské hřebeny zachycují vlhkost od Jadranu a současně omezují přímé proudění vzduchu do vnitrozemí. Malá hustota sídel zanechává rozsáhlé plochy vhodné pro ochranu přírody, ale zvyšuje náklady na dostupnost škol, lékařů a veřejné dopravy.⁷⁸¹⁴

Pobřeží a ostrovy

Istrie na severozápadě má členité pobřeží a vnitrozemské krasové plošiny. Východně od ní se nachází Kvarnerský záliv s ostrovy Krk, Cres, Lošinj a Rab. Dál na jih leží Dalmácie, jejíž hlavní města Zadar, Šibenik, Split a Dubrovník spojují přístavní, správní a turistickou funkci. Pobřežní ostrovy mají rozdílný charakter: některé jsou hustě osídlené a propojené trajekty, jiné zůstávají převážně přírodními nebo sezonními krajinami.¹⁷

Většina ostrovních sídel je závislá na trajektové dopravě, sezonně dostupných pracovních místech a vodovodech, které přivádějí vodu z pevniny či z nádrží. Letní nárůst obyvatel zatěžuje přístavy, odpady, zdravotní služby i zásobování. Mimo sezonu naopak některé obce stárnou a ztrácejí obyvatele. Dopravní dostupnost proto ostrovům přináší hospodářské příležitosti, ale zároveň klade otázku, jak zachovat trvale obyvatelné komunity a přitom chránit pobřežní prostředí.⁷¹¹

Řeky a jezera

Severní a východní Chorvatsko patří do povodí Černého moře. Sáva, Dráva a Dunaj odvádějí vodu na východ a spojují chorvatské vnitrozemí s rozsáhlou evropskou říční sítí. Dunaj tvoří část hranice se Srbskem; Dráva přitéká z Alp a Sáva ze Slovinska. V jejich nivách se nacházejí mokřady, lužní lesy a záplavová území, která jsou důležitá pro ryby, ptáky i přirozené zadržování povodňové vody.¹²¹³

Jadranské povodí je menší a řeky v něm často protékají krasovým podložím. K významným tokům patří Kupa, která se vlévá do Sávy, dále Krka, Cetina a Neretva. Krka a Cetina vytvářejí vodopádové a kaňonové krajiny, ale jejich vody se využívají také pro zásobování a výrobu elektřiny. Neretva protéká úrodným deltovým územím, kde se pěstují citrusy a zelenina; odvodňování a regulace toku však mění mokřadní stanoviště a ovlivňují zasolování půdy.¹²¹³

Vnitrozemské vody a mokřady zahrnují nivy Sávy, přírodní park Kopački rit u soutoku Drávy a Dunaje a Lonjsko polje. Kopački rit je jednou z největších zachovaných mokřadních oblastí ve střední Evropě a důležitým místem pro migraci a hnízdění vodního ptactva. Mokřady zadržují povodňovou vodu a zachycují živiny, ale ohrožují je meliorace, intenzivní zemědělství, infrastruktura a změny vodního režimu. Ochrana těchto území vyžaduje spolupráci s obcemi a správci toků v celém povodí.¹²¹³

Geologické zdroje a krajinná rizika

Panonská pánev obsahuje ložiska ropy a zemního plynu, zatímco v Dinárském pásmu se těží stavební kámen a některé další nerostné suroviny. Zásoby uhlí, bauxitu a kovových rud jsou omezené nebo hospodářsky méně významné než v minulosti. V národním hospodářství hraje větší úlohu využití vody, lesů a pobřežních zdrojů než velkokapacitní těžba. Energetická bilance proto závisí na kombinaci domácí výroby, dovozu a propojení s okolními státy.⁵⁴⁰⁵³

Přírodní rizika souvisejí s krasem, pobřežní polohou i tektonickou stavbou. Zemětřesení zasahují zejména dinárské oblasti a okolí Záhřebu; silný otřes v prosinci 2020 poškodil Petrinju a další sídla v Sisacko-moslavinské župě. Na pobřeží představují riziko lesní požáry, sucho, bouře a eroze, v panonských nivách povodně. Kombinace hustě zastavěného pobřeží a sezonní návštěvnosti zvyšuje potenciální škody, a proto je důležitá jak stavební odolnost, tak varovné a záchranné systémy.¹⁴¹⁵⁵⁴

Podnebí a příroda

Podnebí odráží polohu mezi Panonskou nížinou, Dinárským pohořím a Jaderským mořem. Ve vnitrozemí převládají teplá léta, chladné zimy a kontinentálnější roční chod teplot; v horských oblastech jsou zimy chladnější a sněhová pokrývka trvá déle. Pobřeží má středomořský ráz s mírnými, vlhkými zimami a teplými, suššími léty. Pohoří zachycuje srážky a vytváří výrazné rozdíly mezi návětrnými svahy a závětrnými oblastmi.⁷¹⁴

Pro jadranské pobřeží je typická bóra, studený a nárazový severovýchodní vítr, který sestupuje z horských svahů k moři. Může přinést jasné počasí, ale také nebezpečně silné poryvy, které omezují trajekty a dopravu přes mosty. V létě vane od moře maestral, obvykle mírnější vítr spojený s denním ohříváním pevniny. Na jihu a při přechodu tlakových útvarů se může uplatnit jugo, teplý a vlhký vítr z jihovýchodu, který přináší oblačnost a vyšší vlny.⁷¹⁴

Přírodní stanoviště zahrnují dubové a bukové lesy, horské louky, krasové jeskyně, říční nivy, středomořské křoviny, mokřady, ostrovy a pobřežní útesy. Mezi větší savce patří medvěd hnědý, vlk a rys; v pobřežních a ostrovních vodách žije delfín skákavý. Vysoká pestrost krajiny souvisí s polohou na rozhraní několika biogeografických oblastí, ale také s historickým zachováním rozsáhlých neosídlených a řídce obydlených území.⁹¹⁵

Síť chráněných území zahrnuje národní parky, přírodní parky i evropskou soustavu Natura 2000. Národní parky Plitvická jezera, Krka, Paklenica, Risnjak, Mljet, Kornati, Brijuni a Severní Velebit chrání různé typy krajiny. Status ochrany sám nezaručuje nízkou návštěvnost ani bezkonfliktní péči: problémem bývají turistický tlak, požáry, invazní druhy, nelegální výstavba, změna klimatu a nedostatek vody. Ochrana přírody se proto propojuje s místními příjmy, správou národních parků a územním plánováním.⁹¹⁰¹⁵

V létě se v pobřežních a ostrovních oblastech opakují vlny veder, sucha a lesní požáry. Vnitrozemská povodí naopak ohrožují povodně při dlouhotrvajících deštích a rychlém tání. Změny klimatu mohou prodlužovat turistickou sezonu, současně však zvyšují tlak na vodní zdroje a ekosystémy, které jsou nejzatíženější právě v době nejnižších srážek. Přizpůsobení proto zahrnuje šetrnější hospodaření s vodou, protipovodňovou ochranu, prevenci požárů a ochranu přírodních pobřežních bariér.¹⁴¹⁵

Obyvatelstvo a sídla

Při odhadu k polovině roku 2024 mělo Chorvatsko 3 866 233 obyvatel. Počet se dlouhodobě mění vlivem nízké porodnosti, stárnutí, vystěhovalectví i novějšího přistěhovalectví. Po vstupu do Evropské unie v roce 2013 se zjednodušil odchod za prací do dalších členských zemí; zároveň v posledních letech přibývá pracovní migrace do Chorvatska, zejména v turismu, stavebnictví a službách. Jednotlivé řady nejsou přímo zaměnitelné: sčítání, roční odhady a registrace pobytu používají odlišné postupy.²¹⁶

Největší koncentrace obyvatel je v Záhřebu a jeho okolí. K největším městům patří také Split, Rijeka, Osijek a Zadar. Východní Slavonie, horská Lika a některé ostrovy mají nízkou hustotu osídlení a potýkají se s odchodem mladších obyvatel. Naopak pobřežní města v sezoně výrazně rostou díky návštěvníkům, jejichž krátkodobá přítomnost se do údajů o trvalé populaci nezapočítává.²¹⁶

Sčítání lidu z roku 2021 zaznamenalo 91,63 % obyvatel s chorvatskou národností a 3,20 % se srbskou národností. Mezi dalšími početnějšími skupinami byli Bosňáci (0,62 %), Romové (0,46 %), Italové a Albánci (po 0,36 %); jednotlivé menšiny se soustřeďují v různých regionech. Práva národnostních menšin jsou zakotvena v ústavním zákoně; jejich uplatňování zahrnuje zastoupení v některých orgánech, možnost používat jazyk a písmo a podporu kulturního života. Sčítání zachycuje sebeidentifikaci v konkrétním okamžiku a samo nevystihuje všechny jazykové, rodinné či regionální vazby obyvatel.¹⁷¹⁸⁶³

Češi mají v Chorvatsku dlouhodobou komunitu, soustředěnou zejména v Daruvaru a okolních obcích západní Slavonie. Její kořeny sahají k migraci v době habsburské monarchie. Čeština se udržuje prostřednictvím školní výuky, kulturních spolků, médií a menšinového zastoupení; krajanská sdružení organizují divadlo, hudbu, folklor a krajanské akce. Tato komunita ukazuje, že chorvatské dějiny migrace zahrnují nejen odchody do zahraničí, ale i příchody a usazování různých skupin uvnitř mnohonárodnostních říší.¹⁷¹⁹

Ve sčítání z roku 2021 uvedlo římskokatolickou příslušnost 78,97 % obyvatel, pravoslavnou 3,32 % a muslimskou 1,32 %; 4,71 % se označilo za nevěřící nebo ateisty. Náboženská příslušnost, národní identita a jazyk spolu v některých historických obdobích souvisely, ale nelze je ztotožňovat ani zjednodušovat na přímé přiřazení skupin. Pravoslavné komunity mají výraznější zastoupení v částech východního Chorvatska a v oblastech se srbským obyvatelstvem; muslimské komunity zahrnují mimo jiné Bosňáky a přistěhovalce z dalších zemí.¹⁷¹⁸⁶³

Chorvatština je jihoslovanský jazyk zapisovaný latinkou. Standardní jazyk má tři hlavní nářeční skupiny: čakavskou, kajkavskou a štokavskou; současná spisovná norma vychází převážně ze štokavského základu. Chorvatština je úředním jazykem státu i jedním z úředních jazyků Evropské unie. V běžném životě se používají regionální varianty a menšinové jazyky; italština má význam v Istrii a některých pobřežních městech a srbština se zapisuje cyrilicí i latinkou podle místní úpravy.⁵¹⁷

Chorvatština, bosenština, černohorština a srbština jsou vzájemně velmi srozumitelné standardizované jazyky založené na širším novoštokavském kontinuu. Rozdíly zahrnují některé hláskoslovné a slovní zásoby, pravopisné konvence i státní standardizační instituce. Politické dějiny po rozpadu Jugoslávie posílily důraz na samostatnost těchto jazykových norem, zatímco lingvistika zkoumá jak jejich společnou strukturu, tak jednotlivé standardy. Označení „srbochorvatština“ se dnes užívá pro historický standard či diasystém, nikoli jako jediný úřední jazyk současného Chorvatska.⁵²⁰

Demografický vývoj a migrace

Počet obyvatel dosáhl vrcholu na konci 20. století a poté se snižoval. Válečné vysídlení v devadesátých letech přispělo k regionálnímu přerozdělení obyvatelstva a po roce 2013 zesílila pracovní emigrace do Německa, Rakouska, Irska a dalších členských států. Vývoj ale není jednoduchou přímkou: návratová migrace, příliv cizinců a změny registrace pobytu ovlivňují novější roční odhady. V roce 2024 statistický úřad zaznamenal mírné meziroční zvýšení populace, které samo o sobě neznamená obrat dlouhodobého trendu.²¹⁶

Stárnutí obyvatelstva zvyšuje poptávku po zdravotní a sociální péči a snižuje počet lidí v produktivním věku. V řadě venkovských obcí se zavírají školy nebo slučují veřejné služby, zatímco v Záhřebu a turistických centrech roste tlak na bydlení. Nedostatek pracovníků v sezonních odvětvích doplňují lidé přicházející ze zahraničí; jejich podíl se mění podle stavebnictví, cestovního ruchu a dalších oborů. Dlouhodobý populační vývoj tak závisí zároveň na porodnosti, migraci a dostupnosti bydlení a služeb.¹⁶³⁵

Věková a sídelní struktura ovlivňuje také politiku regionálního rozvoje. Pobřežní župy mají v sezoně mnohonásobně více uživatelů infrastruktury, než odpovídá jejich stálé populaci, zatímco vnitrozemské obce potřebují dopravní a zdravotní služby i při nízké hustotě obyvatel. Rozpočtové modely založené pouze na počtu trvale přihlášených lidí proto mohou sezonní i odlehlé potřeby podhodnocovat. Data o trvalém bydlišti, dojíždění a dočasném pobytu je třeba číst společně.²¹⁶

Menšiny, jazyk a vzdělávání

Práva národnostních menšin upravuje ústavní zákon, který vedle kulturní autonomie stanovuje i podmínky pro užívání jazyků a písem v místní správě. Zastoupení menšin v parlamentu se řídí zvláštními volebními pravidly; školství může nabízet výuku v jazycích menšin. Rozsah těchto práv závisí na velikosti komunity, místních předpisech a historických okolnostech. Praktické napětí vzniká zejména tam, kde se na veřejných symbolech a jazyce podílejí vzpomínky na válku z devadesátých let.¹⁷¹⁸

Povinná základní školní docházka trvá osm let a pokračuje středními školami všeobecného či odborného zaměření. Univerzitní systém zahrnuje veřejné i soukromé instituce a hlavní výzkumná centra se nacházejí v největších městech. Vzdělávací příležitosti ovlivňuje rozdílná dostupnost škol, demografie menších obcí a přizpůsobení odborného vzdělávání potřebám zaměstnavatelů. Chorvatské diplomy jsou součástí evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, ale odliv absolventů zůstává jedním z témat debaty o domácím trhu práce.¹⁶⁴⁹

Veřejné zdravotnictví kombinuje povinné zdravotní pojištění s veřejnými nemocnicemi, zdravotními středisky a soukromými poskytovateli. Obyvatelé ostrovů a řídce osídlených oblastí mohou mít delší cestu ke specialistům; v létě navíc pobřežní zařízení obsluhují velký počet návštěvníků. Mezi dlouhodobé otázky patří personální kapacita, čekací lhůty, financování nemocnic a prevence chronických onemocnění. Zdravotní ukazatele se proto liší podle věku, příjmu a místa bydliště.¹⁶⁴⁹

Dějiny

Území dnešního Chorvatska leželo na křižovatce středomořského a středoevropského světa. V pravěku je osídlovaly různé kultury; v antice zde žili Ilyrové a na pobřeží vznikaly řecké kolonie. Římská expanze začlenila většinu oblasti do provincií Dalmácie a Panonie. Města jako Salona, Pola a Iadera se zapojila do římské silniční a námořní sítě. Diokleciánův palác ve Splitu vznikl na konci 3. a počátku 4. století jako císařská rezidence a později se stal jádrem středověkého města.⁶²¹

Po rozpadu západořímské říše se oblast střídavě ocitala pod vlivem Byzance, germánských království a dalších mocenských útvarů. Slované se na Balkáně usazovali od 6. století; přesné okolnosti a časový průběh osídlení jednotlivých částí nejsou popsány jako jednorázové stěhování jednoho národa. Chorvatská politická identita se formovala postupně v raně středověkých knížectvích, v kontaktu s franskou říší, Byzancí a papežstvím.⁶²¹

V 10. století se Chorvatsko stalo královstvím; tradiční historiografie spojuje jeho vznik s panovníkem Tomislavem, jehož titul krále je doložen v pramenech z 10. století. Rozsah a centralizace tehdejšího státu se v průběhu času měnily a středověké hranice nelze promítat do mapy současné republiky. Po dynastických sporech a nástupnické krizi uzavřela chorvatská šlechta roku 1102 dohodu známou jako Pacta conventa, tradičně spojovanou s personální unií s uherským králem. Historici diskutují o dochované podobě dokumentu, avšak dlouhé dynastické propojení s Uherskem je nesporné.⁶²¹

Středověká Chorvatská země nebyla jediným správně řízeným prostorem. Dalmatská města měla silné vazby na Benátky a Jadran, zatímco vnitrozemí bylo spojeno s uhersko-chorvatskou korunou. Dubrovník, tehdy Ragusa, si uchovával postavení samostatné městské republiky a díky diplomacii, obchodu a námořní dopravě působil jako významný středomořský uzel. Počátkem 15. století získaly Benátky většinu dalmatského pobřeží; pobřežní města a ostrovy proto sdílely dějiny odlišné od severního vnitrozemí.⁶²²

Osmanská expanze do střední Evropy vedla od 15. století k dlouhým válkám a posunům hranic. Po bitvě u Moháče roku 1526 se chorvatská šlechta rozhodla pro Habsburky; část území zůstala pod osmanskou kontrolou a jiné oblasti se staly součástí vojenské hranice. Obyvatelstvo se v některých regionech přesouvalo, vznikaly nové obranné instituce a do pohraničí přicházeli lidé různých náboženských a jazykových skupin. Ztracená či znovu získaná území se měnila podle válek a mírových smluv, takže historické hranice Chorvatska byly po staletí proměnlivé.⁶²²

V habsburské monarchii byly chorvatské země rozděleny mezi několik správních celků. Vojenská hranice podléhala přímé vojenské správě, zatímco Chorvatsko a Slavonie měly vlastní sněm a historická práva, jejichž rozsah se měnil podle poměru sil mezi Vídní, Budapeští a Záhřebem. Dalmácie byla po napoleonských válkách začleněna do rakouské části monarchie. V 19. století národní obrození rozvíjelo chorvatský jazyk, tisk a politický program; ilyrské hnutí usilovalo o kulturní spolupráci jižních Slovanů a současně reagovalo na maďarizační tlaky.⁶²³

Revoluce roku 1848 přinesla zákaz nevolnictví a nové požadavky na politickou autonomii. Ban Josip Jelačić se stal symbolem odporu proti maďarské revoluční vládě, jeho role však souvisela i s císařskou politikou a vnitřními konflikty monarchie. Po rakousko-uherském vyrovnání roku 1867 získalo Chorvatsko-Uhersko roku 1868 vlastní dohodu, která upravila jeho vztah k uherské části monarchie. Chorvatština posilovala svou institucionální pozici, přesto se spory o správní pravomoci a hospodářskou závislost vracely až do roku 1918.⁶²³

Po první světové válce se chorvatské země staly součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, od roku 1929 nazývaného Jugoslávie. Centralizovaný stát vyvolával spor o rozdělení moci mezi Bělehrad a jednotlivé národní a regionální celky. Roku 1939 získala Chorvatská bánovina rozsáhlejší autonomii, ale její život byl krátký. Po německé invazi roku 1941 vznikl Nezávislý stát Chorvatsko, fašistický ustašovský režim závislý na nacistickém Německu a fašistické Itálii. Režim prováděl genocidní politiku vůči Srbům, Židům a Romům i pronásledování politických odpůrců; hlavním táborem byl Jasenovac. Zločiny ustašovců a oběti různých komunit je nutné popisovat přesně a bez kolektivního připisování viny současným skupinám.²⁴²⁵

Proti režimu bojovali partyzáni vedení komunisty a Josipem Brozem Titem, do odboje však vstupovali lidé s různými motivacemi. Na chorvatském území zároveň působila četnická hnutí a další ozbrojené skupiny, jejichž cíle i vztahy k civilnímu obyvatelstvu se lišily. Válka zahrnovala masové násilí, nucené přesuny obyvatel a odvetné vraždy. Po vítězství partyzánů byla obnovena Jugoslávie jako federální socialistický stát; poválečné represálie včetně vražd a pochodů zajatců zůstávají předmětem historického výzkumu a veřejné paměti.²⁴²⁵

V socialistické Jugoslávii byla Chorvatská socialistická republika jednou ze šesti republik federace. Zemědělství se industrializovalo, rozvíjela se loděnice, chemie, potravinářství, cestovní ruch a městská infrastruktura. Jugoslávský systém samosprávy podniků a nezúčastněné zahraniční politiky se lišil od sovětského modelu, ale politická pluralita zůstávala omezená a komunistická strana držela moc. Chorvatské jaro na přelomu let 1970–1971 požadovalo větší národní a hospodářská práva; vedení federace hnutí potlačilo a jeho představitele odvolalo či věznilo.⁶²³

Po Titově smrti roku 1980 se prohloubily hospodářské problémy a rozpory o podobu federace. První vícestranické volby v Chorvatsku roku 1990 vyhrála Chorvatská demokratická unie vedená Franjem Tuđmanem. V květnovém referendu roku 1991 podpořila většina hlasujících nezávislost. Sněm 25. června vyhlásil zahájení procesu odtržení, jeho provedení však bylo po Brionské dohodě na tři měsíce pozastaveno; 8. října Chorvatsko přerušilo ústavně-právní vazby na Jugoslávii. Rozlišování mezi těmito daty vysvětluje, proč se v různých přehledech uvádí různé okamžiky vzniku státu.²⁶²⁷

Válka v Chorvatsku v letech 1991–1995 zahrnovala ozbrojený konflikt mezi chorvatskými silami, místními srbskými povstaleckými strukturami a Jugoslávskou lidovou armádou. Válka způsobila civilní oběti, vysídlení obyvatel, ničení měst a válečné zločiny na různých stranách; obléhání Vukovaru a poškození Dubrovníku se staly mezinárodně známými příklady násilí. V roce 1995 získalo Chorvatsko kontrolu nad většinou okupovaného území během operací Blesk a Bouře, při nichž z oblasti uprchly či byly vyhnány desetitisíce chorvatských Srbů. Zbylá východní Slavonie byla pokojně reintegrována pod správou OSN roku 1998. Výklad války proto zahrnuje jak obranu chorvatské nezávislosti, tak zkušenost srbských civilistů, návrat uprchlíků a individuální odpovědnost za zločiny.²⁶²⁷²⁸

Chorvatsko vstoupilo do NATO 1. dubna 2009 a do Evropské unie 1. července 2013. Dne 1. ledna 2023 přijalo euro a současně vstoupilo do Schengenského prostoru. Členství v těchto organizacích změnilo právní, hospodářské a cestovní vazby země, avšak neodstranilo domácí problémy, jako jsou regionální rozdíly, demografický pokles, korupční rizika nebo závislost na sezonním turismu. Moderní dějiny Chorvatska proto nekončí vyhlášením nezávislosti: pokračují vyjednáváním mezi národní suverenitou, evropskou integrací a vnitřními reformami.³⁴²⁹

Státní symboly

Státní vlajku tvoří tři vodorovné pruhy — červený, bílý a modrý — a státní znak uprostřed. Šachovnicové pole znaku, takzvaná šahovnica, je výrazným historickým symbolem Chorvatska, jehož původ a rané užívání se vyvíjely v různých politických obdobích. Nad hlavním štítem je pět menších znaků, které odkazují na historické oblasti. Jejich soubor vyjadřuje regionální mnohotvárnost země, nikoli přesnou mapu současného správního členění.³⁰

Státní hymnou je „Lijepa naša domovino“ („Naše krásná vlasti“). Text napsal Antun Mihanović a báseň vyšla roku 1835; zhudebnil ji Josip Runjanin. Hymna se v 19. století spojila s národním obrozením a později se stala oficiálním státním symbolem. Její text oslovuje krajinu a vlast, zatímco současné užívání podléhá ústavním a zákonným pravidlům pro státní symboly.³⁰³¹

Politický systém a správa

Chorvatsko je parlamentní republika. Zákonodárnou moc vykonává jednokomorový Sabor, vládu vede předseda vlády a prezident republiky je přímo volenou hlavou státu s pravomocemi stanovenými ústavou. Prezident zastupuje zemi v zahraničí, podílí se na zahraniční a bezpečnostní politice a je vrchním velitelem ozbrojených sil; každodenní výkonná politika náleží vládě odpovědné parlamentu. Rozdělení pravomocí se vyvíjelo: ústavní reforma z roku 2000 posílila parlamentní rysy systému a omezila prezidentskou exekutivní moc.³²

Parlamentní volby se konají do 151členného Saboru. Volební systém kombinuje deset územních obvodů, zvláštní zastoupení chorvatských občanů v zahraničí a vyhrazená křesla pro národnostní menšiny. Politickou soutěž dlouhodobě utvářejí zejména Chorvatská demokratická unie (HDZ) a Sociálnědemokratická strana (SDP), vedle nichž působí regionální, liberální, zelené a pravicově populistické strany. Koaliční vlády jsou běžné; jejich programy se liší v otázkách daní, sociální politiky, vztahu k Evropské unii i veřejných služeb.³²³³

Územní samosprávu tvoří 20 žup a město Záhřeb, které má postavení župy. Župy se dále dělí na města a obce; jejich počet i kompetence upravuje zákon. Samosprávy odpovídají za vybrané místní služby, plánování a komunální infrastrukturu, zatímco řada rozpočtových a správních pravomocí zůstává centralizovaná. Rozdílná velikost a fiskální kapacita obcí znamená, že dostupnost služeb se liší mezi metropolitními oblastmi, ostrovy a řídce osídleným vnitrozemím.³²³⁴

Soudní soustava zahrnuje obecné a specializované soudy a samostatné ústavní soudnictví. Nejvyšší soud je nejvyšším soudem v běžné soudní soustavě, zatímco Ústavní soud přezkoumává soulad zákonů s ústavou a rozhoduje v dalších věcech svěřených ústavou. Evropská komise ve svých pravidelných zprávách hodnotí soudní nezávislost, délku řízení, boj proti korupci a fungování veřejné správy. Tyto zprávy ukazují, že přijetí evropského právního rámce je odlišné od jeho každodenního provádění.³²³⁵

Chorvatsko je členem OSN, Rady Evropy, Evropské unie a NATO. Zahraniční politika zdůrazňuje členství v evropských a transatlantických institucích, vztahy se sousedními zeměmi, postavení Chorvatů v Bosně a Hercegovině a spolupráci v jihovýchodní Evropě. Se Slovinskem řeší dlouhodobé hraniční spory, především v Piranském zálivu; otevřené otázky hranic existují i s dalšími nástupnickými státy Jugoslávie. Evropské instituce a mezinárodní soudy poskytují rámec pro jejich řešení, jejich konečné vypořádání však závisí na dohodě dotčených států.³²⁹³⁶

Obrana a ozbrojené síly

Ozbrojené síly Chorvatské republiky zajišťují obranu státu a podílejí se na společné obraně NATO. Jejich složky zahrnují pozemní vojsko, námořnictvo a letectvo; důležitou součástí je také výcvik, logistika a schopnost pomoci civilním orgánům při živelních pohromách. Jadranská poloha klade zvláštní nároky na ochranu pobřeží, ostrovních tras a námořní dopravy, zatímco horský reliéf vyžaduje mobilitu a spolupráci se sousedními spojenci.⁵⁵⁵⁶

Chorvatsko se účastní mezinárodních misí OSN, NATO a Evropské unie. Zkušenosti získané během těchto operací přispívají k interoperabilitě a společnému výcviku, ale zahraniční nasazení podléhá rozhodování státních institucí a parlamentnímu dohledu. Obranná politika vedle aliančních závazků řeší modernizaci vybavení, personální kapacity, kybernetickou bezpečnost a odolnost kritické infrastruktury.³²⁵⁵

Hospodářství

Chorvatsko má tržní hospodářství napojené na jednotný trh Evropské unie. Mezi důležitá odvětví patří služby, cestovní ruch, obchod, doprava, potravinářství, farmacie, strojírenství, stavba lodí, energetika a stavebnictví. Hlavním hospodářským centrem je Záhřeb; přístavní a průmyslová centra leží také v Rijece, Splitu, Osijeku, Varaždínu a Slavonském Brodu. Strukturální rozdíly mezi pobřežím a kontinentálním vnitrozemím jsou výrazné, protože turismus a námořní služby se soustřeďují zejména k Jadranu.³⁷³⁸

Po rozpadu Jugoslávie a válce prošla země privatizací a přechodem k tržní ekonomice. Rekonstrukce zničila či přesunula část průmyslových kapacit a veřejné finance zatěžovaly válečné škody, uprchlická situace a obnova infrastruktury. Po vstupu do EU se zvýšil obchod s ostatními členskými státy a Chorvatsko získalo přístup k evropským fondům; současně čelí konkurenci v jednotném trhu a požadavkům na produktivitu, inovace a lepší podnikatelské prostředí.³⁷³⁸

Cestovní ruch je významným zdrojem příjmů i pracovních míst, ale jeho vysoká váha činí ekonomiku citlivou na sezonní výkyvy, počasí, dopravní dostupnost a změny poptávky v zahraničí. Mimo hlavní sezonu je nabídka práce v řadě přímořských obcí omezená. Evropská komise upozorňuje také na demografický úbytek, nedostatek pracovníků, rozdíly v produktivitě a potřebu diverzifikovat hospodářství. Rozvoj informačních technologií, farmacie, energetiky a služeb s vyšší přidanou hodnotou má význam pro snížení závislosti na letní sezoně.³⁷³⁸

Zemědělství je nejvýznamnější v panonských nížinách, kde se pěstují obilniny, kukuřice, olejniny, cukrová řepa a zelenina. V teplejších částech se daří vinné révě, olivovníkům, fíkovníkům a citrusům. Chov hospodářských zvířat a rybolov doplňují potravinářský řetězec. Podniky se potýkají s roztříštěnou vlastnickou strukturou půdy, stárnutím venkovského obyvatelstva, suchem a konkurencí dovážených výrobků. Regionální potraviny a chráněná označení původu propojují zemědělství s cestovním ruchem a kulturním dědictvím.³⁷³⁹

Chorvatská energetika využívá vodní, tepelné a jaderné zdroje i rostoucí podíl větrné a solární energie. Jaderná elektrárna Krško leží ve Slovinsku a Chorvatsko vlastní polovinu její kapacity; její význam proto závisí na přeshraniční spolupráci. Pobřeží a ostrovy mají vhodné podmínky pro větrnou a solární energetiku, ale rozvodné sítě, ochrana krajiny a sezónní spotřeba představují omezení. Energetická politika musí zároveň řešit dovozní závislost, ceny pro domácnosti, modernizaci sítí a snižování emisí.³⁷⁴⁰

Po vyhlášení nezávislosti zavedlo Chorvatsko v roce 1991 přechodnou měnu, chorvatský dinár. Dne 30. května 1994 jej nahradila kuna v poměru 1 000 dinárů za jednu kunu; kuna zůstala měnou do konce roku 2022. Chorvatsko vstoupilo v roce 2020 do Evropského mechanismu směnných kurzů a 1. ledna 2023 přijalo euro podle pevného přepočítacího kurzu 7,53450 kuny za euro. Přechod na společnou měnu odstranil kurzové riziko při obchodě s většinou zemí EU a zjednodušil cestování, sám o sobě však neodstranil rozdíly v příjmech ani růst cen.³⁴³⁷⁶⁴

Doprava

Dopravní síť propojuje středoevropské vnitrozemí s jadranskými přístavy a turistickým pobřežím. Dálnice A1 spojuje Záhřeb se Splitem a pokračuje směrem k Dubrovníku přes Pelješacký most; další tahy směřují k Rijece, Osijeku a slovinským hranicím. Stavba dálnic výrazně zkrátila cestu na pobřeží, ale vedla i k zásahům do krasové krajiny, vysokým nákladům na údržbu a debatám o sezónních dopravních zácpách.⁴¹

Železnice spojuje Záhřeb s přístavy a sousedními zeměmi, její modernizace však postupuje pomaleji než výstavba dálnic. Část tratí je elektrifikována, jiné úseky omezují nízká rychlost, zastaralá zařízení či horský terén. Evropské koridory a fondy financují obnovu hlavních spojů, včetně propojení se Slovinskem, Maďarskem a přístavem Rijeka. Rozdíl mezi silniční a železniční dostupností zůstává důležitý pro nákladní dopravu i klimatickou politiku.⁴¹⁴²

Rijeka je největším chorvatským nákladním přístavem a hlavním výstupem na Jadran pro zboží směřující do střední Evropy. Přístavy v Zadaru, Šibeniku, Splitu, Ploče a Dubrovníku obsluhují různé kombinace nákladní, trajektové a osobní dopravy. Přístav Ploče je zároveň významný pro spojení Bosny a Hercegoviny s mořem. Trajekty propojují pevninu s obydlenými ostrovy a během léta přepravují velké množství návštěvníků i vozidel; jejich jízdní řády ovlivňují každodenní život ostrovních komunit.⁴¹⁴³

Mezinárodní letiště se nacházejí v Záhřebu, Splitu, Dubrovníku, Zadaru, Pule, Rijece, Osijeku a na ostrově Brač. Největší provoz má Záhřeb, zatímco přímořská letiště mají výraznou letní sezonu. Letiště usnadňují turistické příjezdy a spojení s diasporou, avšak sezonní kapacita a pozemní doprava mohou zatížit pobřežní obce. Vnitrostátní lety doplňují trajekty a silniční síť, zejména tam, kde jsou ostrovní nebo horské trasy časově náročné.⁴¹⁴³

Cestovní ruch

Turismus vychází z kombinace teplého jadranského pobřeží, historických měst, ostrovů, přírodních parků a kulturního dědictví. Dubrovník, Split, Zadar, Šibenik a Trogir propojují městské památky s pobřežní rekreací; Istrie a Kvarner nabízejí pláže, gastronomii a ostrovní turistiku; vnitrozemí přitahuje návštěvníky do Záhřebu, Varaždínu, Plitvických jezer, Baranje a vinařských oblastí. V některých lokalitách se rozvíjí pěší turistika, cykloturistika, agroturistika a lázeňství.¹⁰¹¹⁴⁴

V roce 2024 zaznamenala komerční ubytovací zařízení 20,2 milionu příjezdů turistů a 93,7 milionu přenocování. Zahraniční hosté uskutečnili 85 milionů nocí, tedy přes devět desetin celku. Jadranská oblast představovala 88,4 milionu nocí; samotná Istrijská župa 27,9 milionu. Tyto statistiky zachycují sledované komerční ubytování, nikoli všechny návštěvy ani všechny formy pobytu. Ukazují však mimořádné soustředění cestovního ruchu na pobřeží a jeho význam pro regionální ekonomiku.⁴⁴

Koncentrace návštěvníků přináší sezónní zaměstnanost, příjmy obcí a poptávku po dopravě, restauracích a ubytování. Současně zvyšuje ceny bydlení, tlak na vodu a odpady a počet dopravních konfliktů v historických centrech. Dubrovník, Split a další města hledají rovnováhu mezi výletními loděmi, krátkodobými pronájmy a běžným životem obyvatel. Rozšiřování nabídky do vnitrozemí a mimo letní měsíce může zmírnit sezonní výkyvy, ale nemělo by vést k další zástavbě citlivých pobřežních a horských oblastí.¹¹¹⁵⁴⁴

Kultura, vzdělávání a každodenní život

Chorvatská kultura vznikala v kontaktu s latinským Středomořím, slovanským vnitrozemím, středoevropskými monarchiemi i osmanským pohraničím. Tento pluralitní vývoj je patrný v architektuře, hudbě, kuchyni i městských institucích. Dubrovnické a dalmatské pobřeží sdílí dědictví námořních republik, Záhřeb a severní Chorvatsko vykazují středoevropské vlivy a východní Slavonie má historické vazby na Podunají. Pojem jednotné národní kultury proto zahrnuje řadu regionálních zkušeností, ne jednu homogenní tradici.⁶²²

Chorvatsko má na seznamu světového dědictví UNESCO deset statků. Patří k nim historická jádra Dubrovníku, Splitu, Trogiru, Šibeniku a Poreče, Starigradská pláň na Hvaru, Plitvická jezera a některé nadnárodní zápisy. Diokleciánův palác ve Splitu se postupně proměnil v obydlené město, zatímco Dubrovník uchovává středověké urbanistické uspořádání a hradby. Ochrana těchto míst čelí otázkám obnovy, turistické kapacity a toho, jak sladit památkovou péči s každodenním bydlením.¹⁰⁴⁵

Literatura se rozvíjela v latinském i chorvatském jazyce. Středověká hlaholská tradice zanechala texty psané hlaholicí; později se uplatnila cyrilice a latinka a místní písemné kultury se lišily mezi pobřežím a vnitrozemím. Mezi významné autory novověku patří Marko Marulić, Marin Držić, Ivan Gundulić, August Šenoa, Miroslav Krleža a Ivana Brlić-Mažuranić. Moderní literatura zpracovávala zkušenost habsburské monarchie, jihoslovanské spolupráce, světových válek, socialismu i emigrace.⁶⁴⁶

Hudba zahrnuje klasickou tvorbu, městskou populární hudbu i rozmanité lidové styly. Dalmatinské klapy zpívají vícehlasé písně, zatímco v severozápadním Chorvatsku a Slavonii se uplatňují jiné nástroje a taneční tradice. Klapský zpěv byl zapsán na seznam nehmotného dědictví UNESCO; zápis neznamená, že jde o jedinou hudební tradici celé země. Regionální písně se předávají prostřednictvím komunit, festivalů a amatérských souborů a současně se proměňují vlivem rozhlasu, nahrávání a cestovního ruchu.⁴⁷

Výtvarné umění a architektura odrážejí antické, románské, gotické, renesanční, barokní i moderní vrstvy. Historická města Istrie a Dalmácie uchovávají římské stavby a středověké kostely, v Záhřebu jsou výrazné secesní a modernistické čtvrti. Sochař Ivan Meštrović patří k nejznámějším chorvatským umělcům 20. století. Veřejný prostor se mění také díky současné architektuře, muzeím a kulturním institucím; spor o turistickou komercializaci památek se proto týká nejen ochrany fasád, ale i zachování místního života.²²⁴⁵

Chorvatská kuchyně se výrazně liší podle oblasti. Na pobřeží převládají ryby, olivový olej, zelenina, víno a středomořské úpravy; v kontinentální části jsou běžnější maso, těstoviny, paprikové pokrmy, uzeniny a sladkovodní ryby. Istrie je známá lanýži a olivovým olejem, Dalmácie sušenou šunkou pršut a pokrmy z mořských plodů, Slavonie paprikou a uzenářstvím. Tyto kulinární tradice se prolínají s italskými, maďarskými, rakouskými a osmanskými vlivy.³⁹⁴⁸

Školní vzdělávání zajišťují veřejné a soukromé instituce; výuka probíhá převážně v chorvatštině, v menšinových školách také v dalších uznaných jazycích. Největší univerzity jsou v Záhřebu, Splitu, Rijece, Osijeku a Zadaru. Zdravotnictví je organizováno jako veřejný systém se státním pojištěním a sítí nemocnic, ordinací a zdravotních středisek. Dostupnost služeb se liší mezi velkými městy a ostrovy či odlehlými oblastmi; turistická sezona také zvyšuje nároky na pohotovostní péči v přímořských regionech.¹⁶⁴⁹

Film, média a veřejný život

Chorvatská kinematografie vyrůstala z širšího filmového prostředí bývalé Jugoslávie a po osamostatnění si vytvořila vlastní instituce podpory a distribuce. Hrvatski audiovizualni centar, založený chorvatskou vládou roku 2008, podporuje vývoj, výrobu, propagaci i distribuci domácích audiovizuálních děl. Pula Film Festival patří k tradičním přehlídkám hraného filmu; v Záhřebu se konají mimo jiné festivaly animace Animafest a dokumentárního filmu ZagrebDox. Filmová produkce často vzniká v mezinárodních koprodukcích a propojuje místní autory s evropským trhem.⁵⁷⁵⁸

Veřejnoprávní vysílání zajišťuje Hrvatska radiotelevizija (HRT), která provozuje rozhlasové a televizní programy i digitální služby. Vedle ní působí komerční televizní a rozhlasové stanice, tisková média a zpravodajské portály. Právní rámec tvoří zákony o médiích, elektronických médiích a veřejnoprávní televizi; nezávislost redakcí, vlastnická koncentrace a ekonomická udržitelnost médií patří k tématům veřejné debaty v Chorvatsku i v celé Evropské unii.⁵⁹⁶⁰

Státní svátky a připomínkové dny

Mezi státní svátky a dny pracovního klidu patří Nový rok, Zjevení Páně, Velikonoce, Svátek práce, Den státnosti 30. května, Den protifašistického boje 22. června, Den vítězství a vlastenecké vděčnosti 5. srpna, Nanebevzetí Panny Marie, Všech svatých, Den vzpomínky na oběti války za vlast 18. listopadu a vánoční svátky. Jejich kalendář spojuje občanské, náboženské a historické připomínky; některé se vztahují k různým etapám státní nezávislosti a zkušenosti druhé světové války či války v devadesátých letech. Pravidla pro svátky a pracovní volno stanoví zákon, zatímco datum pohyblivých křesťanských svátků se každý rok mění.⁶¹⁶²

Význam jednotlivých dnů se promítá do školních obřadů, pietních akcí, rodinných setkání i cestovního ruchu. Například 5. srpen je spojen s připomínkou vojenské operace Bouře a oficiálními oslavami v Kninu; 18. listopad připomíná oběti války a pád Vukovaru. Tyto dny mají vedle slavnostní funkce také paměťový rozměr a jejich výklad může být v různých komunitách odlišný.²⁶⁶¹

Věda a sport

Vědecká infrastruktura se soustřeďuje především na univerzity a ústavy v Záhřebu, Rijece, Splitu a Osijeku. Výzkumná témata zahrnují mořskou biologii a oceánografii, krasovou hydrologii, zemědělství, medicínu, fyziku a informatiku. Jaderský institut v Dubrovníku se věnuje mořskému ekosystému a vlivům znečištění i klimatických změn. Malá otevřená ekonomika využívá evropské výzkumné programy, ale čelí odlivu kvalifikovaných pracovníků a soutěži o financování mezi veřejnými ústavy a soukromým sektorem.⁴⁹⁵⁰

Sportovní identitu Chorvatska výrazně utváří fotbal. Reprezentace dosáhla finále mistrovství světa roku 2018 a třetího místa v letech 1998 a 2022. Úspěch navazuje na kvalitní klubovou a mládežnickou základnu, ale malá populace, emigrace hráčů a financování klubů vytvářejí specifické podmínky. Významné jsou také házená, vodní pólo, tenis, basketbal, veslování, atletika a lyžování. Sportovní úspěchy přispívají k mezinárodní viditelnosti země a zároveň se stávají součástí domácí politické a národní symboliky.⁵¹⁵²

Chorvatsko získalo medaile na letních i zimních olympijských hrách a ve vrcholovém sportu se prosadili například tenisté Goran Ivanišević, Marin Čilić a Iva Majoliová či lyžař Ivica Kostelić. Výsledky závisejí na státní podpoře, sportovních svazech, místních klubech a individuálním přístupu k tréninku. Vedle elitního sportu je rozšířena rekreační turistika, plachtění, cyklistika a vodní sporty, které navazují na pobřežní a horskou krajinu.⁵¹⁵²

Chorvatsko v Evropě

Chorvatsko se nachází na styku středoevropských, balkánských a středomořských oblastí. Jeho členité území propojuje Podunají s Jadranem a kontinentální Evropu s námořními trasami. Stejně jako u dalších balkánských zemí se používá více regionálních označení; žádné z nich samo nevystihuje všechny jazykové, historické a geografické vazby. Pobřežní orientace a poloha u hranic EU dávají zemi význam v dopravě, turistice i energetice.¹⁵

Členství v Evropské unii od roku 2013 znamená účast na jednotném trhu a společných institucích. Vstup do eurozóny a Schengenského prostoru roku 2023 dále zjednodušil přeshraniční platby a cestování. Chorvatsko současně uplatňuje společné evropské politiky a podílí se na rozhodování o rozpočtu, migraci, klimatu, obraně a rozšiřování Unie. Integrace nezastavila odchod části obyvatel za prací ani regionální rozdíly, ale změnila mobilitu, investiční prostředí a právní rámec země.³⁴²⁹

Pobřeží a ostrovy staví Chorvatsko do středu jadranské spolupráce. Země sdílí mořské ekosystémy, lodní dopravu a environmentální rizika s Itálií, Slovinskem, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou a Albánií. Vnitrozemské řeky náležejí k mezinárodním povodím Dunaje a Sávy. Přeshraniční správa vody, ochrana biodiverzity a dopravní propojení proto vyžadují dohody přesahující státní hranice.¹²¹³³⁶

V rámci českého geografického přehledu patří Chorvatsko mezi evropské státy a navazuje na sousední Bosnu a Hercegovinu a Bulharsko v prostoru jihovýchodní Evropy. Související články o dalších zemích jsou uvedeny v přehledu Evropy.¹²