Evropa

Evropa je světadíl na západě Eurasie s plochou asi 10,2 milionu km² a zhruba 745 miliony obyvatel. Je druhý nejmenší světadíl po Austrálii a Oceánii, ale patří k nejhustěji osídleným. Od Asie ji dělí dohodnutá hranice, nejčastěji vedená po Uralu, řece Ural, Kaspickém moři a Kavkazu.¹⁷ Nejvyšší horou je podle zvolené hranice Elbrus (5 642 m) nebo Mont Blanc (asi 4 806 m), nejdelší řekou Volha (3 530 km).¹⁰¹¹

Kde leží Evropa

Evropa leží na severní polokouli, většinou mezi 36° a 71° severní šířky. Na severu ji ohraničuje Severní ledový oceán, na západě Atlantik, na jihu Středozemní a Černé moře a na východě dohodnutá hranice s Asií. Geograficky není Evropa samostatnou pevninou, ale západním výběžkem Eurasie, a stojí na stejné litosférické desce jako Asie.¹⁶ Proto je její vymezení spíš historickou konvencí než přírodní danou, jak ukazuje článek Kontinenty.

Evropa je tvarově členitá: dlouhá pobřeží, velké poloostrovy (Skandinávský, Iberský, Apeninský, Balkánský) a řada ostrovů. Většina evropského území proto leží poměrně blízko moře, což ovlivnilo dopravu, obchod i politické dějiny.

Hranice Evropy a Asie

Hranici Evropy a Asie nelze vést podle přírodního předělu, protože žádný neexistuje. Antičtí Řekové dělili svět podle moří: Evropu od Asie oddělovalo Egejské, Černé a Azovské moře a řeka Tanais (Don). Herodotos v 5. století př. n. l. napsal, že nechápe, proč se jedna pevnina dělí na tři díly pojmenované po ženách, a nezná ani původ jména Evropa.⁹

Dnešní hranici zavedli v 1. polovině 18. století ruští a švédští učenci, zejména Filip Johann von Strahlenberg a Vasilij Tatiščev. Vedli ji po Uralu, čímž Rusko, jehož území se táhne daleko za něj, zařadili k Evropě.¹ Dnes se nejčastěji uvádí tento průběh: Uralské pohoří, řeka Ural, Kaspické moře a pak buď Kumo-manyčská sníženina, nebo hřeben Velkého Kavkazu. Podle prvního vymezení leží hora Elbrus v Asii, podle druhého v Evropě.¹

Přesná hranice proto zůstává dohodou. Statistika OSN (členění M49) zařazuje Rusko k východní Evropě, ale Turecko, Gruzii, Arménii, Ázerbájdžán a Kypr k západní Asii a Kazachstán ke střední Asii.⁷ V tomto přehledu Arménii nezahrnujeme mezi evropské státy: její geografické území leží v západní Asii a kulturní či politické vazby samy o sobě nemění toto vymezení. U některých zemí, například Ruska, Turecka, Kazachstánu nebo Gruzie, se naopak evropské a asijské území překrývá podle zvolené hranice. Víc o východním sousedovi je v článku Asie.

Původ jména Evropa

Řecké jméno Európé se původně vztahovalo na část pevninského Řecka a teprve později se rozšířilo na celý světadíl. Herodotos zaznamenává pověst o fénické princezně Európě, kterou unesl Zeus, ale zároveň dodává, že Európé nikdy do Evropy nepřišla a že původ jména nikdo nezná.⁹

Státy Evropy

Počet evropských států závisí na vymezení. V tomto přehledu vycházíme z běžného geografického pojetí Evropy včetně Kosova; Arménii řadíme do západní Asie. Vyšší počty zahrnují některé transkontinentální státy, například Rusko, Turecko, Kazachstán, Gruzii a Ázerbájdžán, případně území s částečným mezinárodním uznáním a evropské mikrostáty. Statistické členění OSN rozděluje Evropu na východní, severní, jižní a západní region, přičemž Česko řadí do východní Evropy; střední Evropu jako samostatný region nepoužívá.⁷

Pojem Evropa se dnes často zaměňuje s Evropskou unií. Ta má 27 členských států a asi 450 milionů obyvatel, takže představuje jen část světadílu.¹² Do Evropské unie nepatří například Norsko, Švýcarsko, Spojené království, Ukrajina nebo Rusko, i když leží v Evropě. Politicky a kulturně je Evropa rozdělena na regiony, které se zabývá regionální geografie.

Na západě Balkánského poloostrova leží Albánie, jejíž pobřeží omývá Jaderské a Jónské moře.¹²

V Pyrenejích mezi Francií a Španělskem leží malé parlamentní spoluknížectví Andorra.¹²

Na pobřeží Severního moře leží hustě osídlená federální monarchie Belgie.¹²

Ve východní Evropě leží vnitrozemské Bělorusko, které sousedí mimo jiné s Ruskem, Ukrajinou a Polskem.¹²

Západní Balkán a přístup k Jaderskému moři charakterizují Bosnu a Hercegovinu, stát s decentralizovaným uspořádáním podle Daytonské dohody.¹²

Na východě Balkánského poloostrova leží Bulharsko, jehož hranici na severu z velké části tvoří Dunaj.¹²

Jadranské pobřeží, hornaté vnitrozemí a cesta k evropské integraci charakterizují Černou Horu.¹²

Ve střední Evropě leží vnitrozemské Česko, tvořené historickými zeměmi Čechami, Moravou a českým Slezskem.¹²

Na východním pobřeží Jaderského moře leží Chorvatsko, jehož území spojuje panonské nížiny, Dinárské hory a členité ostrovní pobřeží.¹²

Na severu Evropy leží Dánsko, ostrovní stát mezi Severním a Baltským mořem, jehož součástí království jsou také autonomní Grónsko a Faerské ostrovy.¹²

Nejsevernější z pobaltských států je Estonsko, které leží naproti Finsku přes Finský záliv.¹²

V severní Evropě leží Finsko, země lesů, jezer a dlouhého baltského pobřeží.¹²

Na západě Evropy leží Francie, jejíž republika zahrnuje také vzdálená zámořská území.¹²

Na rozhraní Evropy a Asie v oblasti Kavkazu leží Gruzie, kterou zde zahrnujeme jako hraniční případ.¹⁷

Na západě Britských ostrovů leží Irsko, republika zabírající většinu stejnojmenného ostrova.¹²

V severním Atlantiku leží Island, vulkanický ostrovní stát s těsnými politickými a kulturními vazbami na Evropu.¹²

Na Apeninském poloostrově a přilehlých ostrovech leží Itálie, stát s rozmanitou krajinou od Alp po Středozemní moře.¹²

Na západním Balkáně leží Kosovo, jehož nezávislost uznává řada států, zatímco Srbsko ji odmítá.¹⁷

Ve východním Středomoří leží Kypr, jehož Kyperská republika patří k Evropské unii, přestože ostrov geograficky náleží k západní Asii.¹⁷

Mezi Švýcarskem a Rakouskem leží alpské Lichtenštejnsko, malé knížectví s údolními sídly podél Rýna.¹²

Povrch a geologie

Evropa se skládá ze tří geologicky odlišných částí. Na severovýchodě leží prastaré jádro, Východoevropský kraton (Baltika), tvořený horninami starými až několik miliard let, který zahrnuje Fennoskandii a Východoevropskou nížinu.² Středem západní a střední Evropy se táhnou zbytky variského pohoří vzniklého koncem prvohor, například Český masiv, Francouzský masiv centrální nebo Harc.³ Na jihu se zvedají mladá alpsko-karpatská pohoří (Pyreneje, Alpy, Karpaty, Apeniny, Dinaridy), která vznikla v třetihorách při střetu Afriky a Evropy.⁴

Nížiny zabírají velkou část světadílu, zejména Východoevropskou nížinu a Severoevropskou nížinu od Nizozemska po Rusko. Nejvyšší pohoří Evropy, Alpy a Kavkaz, jsou součástí alpínského horstva. Evropa je z hlediska geologie z velké části velmi stará a pouze její jižní okraj je tektonicky aktivní: sopky a zemětřesení se soustřeďují v Itálii, Řecku, Turecku a na Islandu, kde probíhá rozpínání oceánského dna.

Nejvyšší hora Evropy

Nejvyšší horou Evropy je podle většiny atlasů Elbrus v Kavkazu s výškou 5 642 m, pokud se hranice vede po Kumo-manyčské sníženině. Pokud se hranice vede po hřebeni Velkého Kavkazu, leží Elbrus (stojí na sever od hřebene) také v Evropě, kdežto nejvyšší hory jižní strany hřebene, například Šchara (5 193 m) v Gruzii, už patří Asii. Pokud se Kavkaz k Evropě nepočítá, je nejvyšší horou Mont Blanc v Alpách na hranici Francie a Itálie.¹¹¹

Výška Mont Blancu kolísá, protože na skalní hřeben (asi 4 792 m) nasedá sněhová a ledová čepička. Poslední měření skupiny zeměměřičů z Horní Savojska v září 2023 ukázalo 4 805,59 m, o 2,22 m méně než v roce 2021. Rekordních 4 810,90 m naměřili v roce 2007.¹¹

Řeky a jezera

Nejdelší evropskou řekou je Volha s délkou asi 3 530 km a povodím 1,36 milionu km², které se rozkládá v Rusku a ústí do Kaspického moře. Druhý je Dunaj (asi 2 850 km, povodí 817 000 km²), který protéká nebo tvoří hranici deseti států a ústí do Černého moře. Následují Dněpr (2 270 km), Don (1 870 km) a Rýn (2 200 km), přičemž Ural (2 540 km) tvoří hranici s Asií.¹⁰

Pro střední Evropu jsou nejdůležitější Labe (1 140 km), Odra (850 km) a Dunaj. Labe vzniká v Krkonoších a odvádí vodu z většiny Česka, které leží na rozvodí tří moří: Severního, Baltského a Černého. Víc o vodním oběhu je v článku hydrosféra.

Podnebí a příroda

Evropa leží převážně v mírném pásu a je podnebně mírnější než jiné světadíly stejné zeměpisné šířky. Je to dáno Severoatlantickým proudem, pokračováním Golfského proudu, a převládajícím západním prouděním, které přináší vlhký oceánský vzduch.⁵ Podle Köppenovy-Geigerovy klasifikace se tu střídá oceánské podnebí na západě, kontinentální uvnitř pevniny, středomořské na jihu, subarktické a tundrové na severu.⁸ Vliv oceánu slábne směrem na východ a zimy jsou tam podstatně chladnější. Podrobněji se věnuje podnebí článek atmosféra.

Většina přírodní vegetace byla vlivem zemědělství a sídel přeměněna. Původní lesy, v mírném pásu především bukové a dubové, dnes pokrývají jen zlomek původní plochy. Poslední pralesy se zachovaly v Karpatech, v Białowieżském pralese a v severských zemích. Přírodu světadílu formovaly také poslední doby ledové: skandinávský ledovec pokrýval severní Evropu, a sahal až na území dnešního Polska a Německa.⁶ Biosféře se věnuje článek biosféra.

Dějiny osídlení

Anatomicky moderní člověk do Evropy dorazil nejpozději před 45 000 lety, jak dokládají nálezy z jeskyně Bacho Kiro v Bulharsku.¹³ Zemědělství přinesli před zhruba 8 500 lety zemědělci z Anatolie a Egejské oblasti, kteří se rozšířili Evropou a částečně se smísili s místními lovci a sběrači.¹⁴ Přibližně před 5 000 lety přišla vlna stepních pastevců z oblasti Černého moře (kultura Jamná), která výrazně proměnila genetické složení obyvatel a podle většiny badatelů souvisí s šířením indoevropských jazyků.¹⁵

Od antiky se evropské dějiny dělí na období, která řeší články na webu Open History. Evropa byla od 15. století východiskem zámořských objevů a koloniální expanze. Na přelomu 19. a 20. století ovládala velkou část světa a v obou světových válkách byla hlavním bojištěm. Po roce 1945 se rozdělila na východní a západní blok a po roce 1989 se začala znovu sjednocovat. Evropské společenství (dnes Evropská unie) vzniklo roku 1957.

Obyvatelstvo

V Evropě žije asi 745 milionů lidí, tedy kolem 9 % lidstva.¹⁶ Podíl Evropy na světové populaci klesá, protože porodnost je dlouhodobě nízká a obyvatelstvo stárne. Evropa má podle OSN nejvyšší průměrný věk ze všech světadílů a v mnoha zemích počet obyvatel stagnuje nebo klesá.¹⁶ Nejlidnatější zemí je Rusko (včetně asijské části), z čistě evropských států Německo.

Evropa je hustě urbanizovaná. Mnohé státy mají hustotu osídlení přes 100 obyvatel na km², zatímco Skandinávie, Island a severní Rusko jsou téměř neobydlené. O rozmístění obyvatelstva a hospodářství pojednává socioekonomická geografie.

Časté otázky

Jaká je nejvyšší hora Evropy?

Podle většiny atlasů Elbrus (5 642 m) v Kavkaze, pokud se Kavkaz počítá k Evropě. Bez Kavkazu je nejvyšší horou Evropy Mont Blanc v Alpách, který měří asi 4 806 m (měření z roku 2023: 4 805,59 m).¹¹¹

Jaká je nejdelší řeka Evropy?

Volha, která je dlouhá asi 3 530 km a ústí do Kaspického moře. Druhý nejdelší je Dunaj (asi 2 850 km), nejdelší řekou Evropské unie.¹⁰

Kolik států má Evropa?

Počet závisí na vymezení: běžný seznam zahrnuje Kosovo, ale nezařazuje Arménii, jejíž území leží v západní Asii. Vyšší čísla připočítávají některé transkontinentální země a území s částečným uznáním. Evropská unie má 27 členů, což je jen část evropských států.⁷¹²