Afrika
Afrika je druhý největší světadíl: má asi 30,4 milionu km², tedy zhruba pětinu souše, a žije v ní asi 1,5 miliardy lidí, přibližně 18–19 % lidstva.12 Leží na obou stranách rovníku a jako jediný světadíl zasahuje do severního i jižního mírného pásu i do tropů. Je kolébkou lidstva: nejstarší dosud známé nálezy druhu Homo sapiens z Maroka jsou staré asi 300 000 let.3 Nejvyšší horou je Kilimandžáro (5 895 m), největší pouští Sahara.4
Co je Afrika a kde leží
Afrika leží mezi Atlantským a Indickým oceánem, na severu ji od Evropy odděluje Středozemní moře (v nejužším místě Gibraltarská úžina široká asi 14 km) a na severovýchodě ji s Asií spojuje Sinajský poloostrov, přes který od roku 1869 vede Suezský průplav. Je tedy jediným světadílem, který je s jiným spojený jen úzkou šíjí. Geologicky tvoří většinu světadílu Núbijská deska a východní okraj Somálská deska, která se od zbytku pomalu odděluje podél Východoafrického riftu.56
Jméno Afrika pochází z latinského Africa, původně označení území kolem Kartága, kde žil lid Afri. Řekové používali pro kontinent jméno Libye a Herodotos zaznamenal, že Féničané podle pověstí Afriku obeplouli na příkaz egyptského faraona Néchóa.7
Státy Afriky
Afrika se dělí zhruba na 54 uznaných států. Africká unie sdružuje 55 členů, protože zahrnuje i Saharskou arabskou demokratickou republiku (Západní Sahara), jejíž nezávislost většina států OSN neuznává a Maroko ji považuje za své území. Počet se mění podle toho, zda se počítají závislá území a ostrovy.8
Statistika OSN (M49) dělí Afriku na pět regionů: severní, východní, střední, západní a jižní Afriku. Mezi největší státy rozlohou patří Alžírsko, Demokratická republika Kongo a Súdán, nejlidnatější je Nigérie s odhadem přes 220 milionů obyvatel.29 Nejmladším státem světadílu a zároveň světa je Jižní Súdán, který vznikl v roce 2011. O regionálním členění viz regionální geografie.
Povrch a geologie
Afrika je tvořena převážně prastarou kontinentální deskou, kterou tvoří několik kratonů, například Kongo, Kalahari nebo Západoafrický, s horninami starými i přes 2 miliardy let. Kontinent je v průměru vysoký a vyznačuje se rozsáhlými náhorními plošinami, zatímco pásy hor jsou málo rozšířeny: Atlas na severozápadě, Drakenberg na jihovýchodě a sopečná pohoří východní Afriky.
Nejvýznamnějším tektonickým prvkem je Východoafrický rift, systém prolomů, v němž se podél hranice Núbijské a Somálské desky kůra rozpíná rychlostí několika milimetrů ročně.6 Jsou tu rozlehlá jezera (Tanganika, Malawi), aktivní sopky (Nyiragongo, Ol Doinyo Lengai) a také nejvyšší hory Afriky. V Etiopské depresi (Afar) se rozšiřuje trojná křižovatka riftů, kde se možná jednou otevře nové moře. Víc o tektonice viz litosféra.
Nejvyšší hora Afriky
Nejvyšší horou Afriky je Kilimandžáro v Tanzanii. Jeho nejvyšší bod, Uhuru Peak na okraji kráteru Kibo, měří oficiálně 5 895 m, přičemž novější měření se od tohoto údaje liší o několik metrů. Je to uspávaná sopka a zároveň nejvyšší volně stojící hora světa. Ledovec na vrcholu v posledních desetiletích výrazně ustupuje.4 Druhou nejvyšší horou Afriky je Mount Kenya (5 199 m).
Řeky a jezera
Největšími africkými řekami jsou Nil, Kongo, Niger a Zambezi. Nil patří k nejdelším řekám světa a o titul nejdelší se přou s Amazonkou, přičemž výsledek závisí na tom, který pramen se považuje za počátek a jak se měří délka. Protéká nebo tvoří hranice jedenácti států a jeho údolí v Egyptě bylo kolébkou jedné z nejstarších civilizací. Kongo je po Amazonce druhou nejvodnatější řekou světa a nejhlubší řekou světa.
Největším africkým jezerem je Viktoriino jezero, které sdílejí Uganda, Keňa a Tanzanie. Mnohá jezera leží v tektonických prolomech Východoafrického riftu. O vodě na Zemi viz hydrosféra.
Podnebí, Sahara a pralesy
Rovník prochází středem Afriky, takže podnebí je symetrické: od rovníkových deštných lesů (povodí Konga, Guinejský záliv) se k severu i k jihu mění přes savany a stepi na pouště. Na severu leží Sahara, největší horká poušť světa, na jihu Kalahari a Namib.10 Na okrajích pouští a na pobřeží se objevuje středomořské podnebí (Maghreb a Kapsko).
Sahara však nebyla vždy pouští. V průběhu holocénu byla podstatně vlhčí a osídlená pastevci. Takzvané africké humidní období skončilo před několika tisíci lety poměrně rychle, což vedlo k zániku osídlení a k přesunu obyvatel k Nilu.1112 Dnes se poušť dál rozšiřuje na jih do Sahelu. Podnebí a atmosféru podrobně popisuje atmosféra.
Dějiny: od Homo sapiens po kolonialismus
Afrika je kolébkou lidstva. Nejstarší známý zástupce linie vedoucí k člověku, Sahelanthropus tchadensis, žil v Čadu před zhruba 7 miliony let.13 Nejstarší fosilie Homo sapiens pocházejí z Jebel Irhoud v Maroku a jsou staré asi 300 000 let, ostatky z Omo Kibish v Etiopii jsou nejméně 230 000 let staré.314 Moderní lidé se z Afriky rozšířili do ostatních světadílů. Podrobněji o tom pojednává článek Kontinenty.
Nejstarší velké civilizace vznikly v údolí Nilu (staroegyptský stát kolem roku 3100 př. n. l.) a později vznikla království Kuš, Aksum, Ghana, Mali, Songhaj, Velké Zimbabwe a další. Transsaharský obchod propojoval Západní Afriku se Středomořím.
Africké dějiny po roce 1400 hluboce poznamenal obchod s otroky. Ekonom Nathan Nunn odhaduje, že mezi lety 1400 a 1900 bylo čtyřmi velkými obchody s otroky (transatlantickým, transsaharským, přes Rudé moře a přes Indický oceán) z Afriky odvlečeno asi 18 milionů lidí.15 Na konci 19. století si evropské mocnosti rozdělily téměř celý kontinent. Berlínská konference 1884–1885 stanovila pravidla tzv. závodu o Afriku a hranice vznikaly často bez ohledu na etnika, což podle ekonomických studií přispělo k pozdějším konfliktům.16 Na počátku 20. století zůstaly nezávislé jen Etiopie a Libérie. Rozhodující vlna dekolonizace přišla v roce 1960, nazývaném Rok Afriky.
Obyvatelstvo
V Africe žije asi 1,5 miliardy lidí a světadíl roste nejrychleji ze všech. Je také nejmladší, průměrný věk obyvatel činí kolem 19 let.2 Největšími městy jsou Káhira, Lagos a Kinshasa. Populace se soustřeďuje do údolí Nilu, na pobřeží Guinejského zálivu, na Etiopskou vysočinu a do oblasti Velkých jezer. Sahara, Kalahari a pralesy Konga jsou řídce osídleny. Více o rozložení lidí v socioekonomické geografii.
Afrika je jazykově nejpestřejším světadílem: žijí tu stovky etnik a mluví se tu tisíci jazyků. Největší jazykové rodiny jsou afroasijské (arabština, hauština, amharština), nigerokonžské (svahilština, jorubština, zuluština) a nilosaharské.
Časté otázky
Jaká je nejvyšší hora Afriky?
Kilimandžáro v Tanzanii. Jeho nejvyšší vrchol Uhuru Peak měří oficiálně 5 895 m a je to zároveň nejvyšší volně stojící hora světa.4
Jaká je nejdelší řeka Afriky?
Nil, který patří k nejdelším řekám světa. Délka se v literatuře liší podle toho, který pramen se považuje za počátek, a o prvenství se přou s Amazonkou.
Kolik států má Afrika?
Africká unie má 55 členů, uznaných států OSN je v Africe 54. Rozdíl tvoří Západní Sahara, jejíž nezávislost většina států neuznává.8
Reference
- 1Lewis, M. W., Wigen, K. E. (1997). The Myth of Continents: A Critique of Metageography. University of California Press — Open Library
- 2United Nations, DESA, Population Division: World Population Prospects 2024
- 3Hublin, J.-J. a kol. (2017). New fossils from Jebel Irhoud, Morocco and the pan-African origin of Homo sapiens. Nature 546, 289–292
- 4Hemp, A. (2005). Climate change-driven forest fires marginalize the impact of ice cap wasting on Kilimanjaro. Global Change Biology 11, 1013–1023
- 5Bird, P. (2003). An updated digital model of plate boundaries. Geochemistry, Geophysics, Geosystems 4(3), 1027
- 6Saria, E. a kol. (2014). Present-day kinematics of the East African Rift. Journal of Geophysical Research: Solid Earth 119, 3584–3600
- 7Herodotus: Histories 4.36–45 (A. D. Godley, transl.), Perseus Digital Library
- 8Africká unie: Členské státy (Member States)
- 9United Nations Statistics Division: Standard country or area codes for statistical use (M49)
- 10Beck, H. E. a kol. (2018). Present and future Köppen-Geiger climate classification maps at 1-km resolution. Scientific Data 5, 180214
- 11Kuper, R., Kröpelin, S. (2006). Climate-Controlled Holocene Occupation in the Sahara: Motor of Africa’s Evolution. Science 313, 803–807
- 12deMenocal, P. a kol. (2000). Abrupt onset and termination of the African Humid Period. Quaternary Science Reviews 19, 347–361
- 13Brunet, M. a kol. (2005). New material of the earliest hominid from the Upper Miocene of Chad. Nature 434, 752–755
- 14Vidal, C. M. a kol. (2022). Age of the oldest known Homo sapiens from eastern Africa. Nature 601, 579–583
- 15Nunn, N. (2008). The Long-Term Effects of Africa’s Slave Trades. Quarterly Journal of Economics 123, 139–176
- 16Michalopoulos, S., Papaioannou, E. (2016). The Long-Run Effects of the Scramble for Africa. American Economic Review 106, 1802–1848