Afrika


Afrika je druhý největší světadíl: má asi 30,4 milionu km², tedy zhruba pětinu souše, a žije v ní asi 1,5 miliardy lidí, přibližně 18–19 % lidstva.12 Leží na obou stranách rovníku a jako jediný světadíl zasahuje do severního i jižního mírného pásu i do tropů. Je kolébkou lidstva: nejstarší dosud známé nálezy druhu Homo sapiens z Maroka jsou staré asi 300 000 let.3 Nejvyšší horou je Kilimandžáro (5 895 m), největší pouští Sahara.4

Co je Afrika a kde leží

Afrika leží mezi Atlantským a Indickým oceánem, na severu ji od Evropy odděluje Středozemní moře (v nejužším místě Gibraltarská úžina široká asi 14 km) a na severovýchodě ji s Asií spojuje Sinajský poloostrov, přes který od roku 1869 vede Suezský průplav. Je tedy jediným světadílem, který je s jiným spojený jen úzkou šíjí. Geologicky tvoří většinu světadílu Núbijská deska a východní okraj Somálská deska, která se od zbytku pomalu odděluje podél Východoafrického riftu.56

Jméno Afrika pochází z latinského Africa, původně označení území kolem Kartága, kde žil lid Afri. Řekové používali pro kontinent jméno Libye a Herodotos zaznamenal, že Féničané podle pověstí Afriku obeplouli na příkaz egyptského faraona Néchóa.7

Státy Afriky

Afrika se dělí zhruba na 54 uznaných států. Africká unie sdružuje 55 členů, protože zahrnuje i Saharskou arabskou demokratickou republiku (Západní Sahara), jejíž nezávislost většina států OSN neuznává a Maroko ji považuje za své území. Počet se mění podle toho, zda se počítají závislá území a ostrovy.8

Statistika OSN (M49) dělí Afriku na pět regionů: severní, východní, střední, západní a jižní Afriku. Mezi největší státy rozlohou patří Alžírsko, Demokratická republika Kongo a Súdán, nejlidnatější je Nigérie s odhadem přes 220 milionů obyvatel.29 Nejmladším státem světadílu a zároveň světa je Jižní Súdán, který vznikl v roce 2011. O regionálním členění viz regionální geografie.

Povrch a geologie

Afrika je tvořena převážně prastarou kontinentální deskou, kterou tvoří několik kratonů, například Kongo, Kalahari nebo Západoafrický, s horninami starými i přes 2 miliardy let. Kontinent je v průměru vysoký a vyznačuje se rozsáhlými náhorními plošinami, zatímco pásy hor jsou málo rozšířeny: Atlas na severozápadě, Drakenberg na jihovýchodě a sopečná pohoří východní Afriky.

Nejvýznamnějším tektonickým prvkem je Východoafrický rift, systém prolomů, v němž se podél hranice Núbijské a Somálské desky kůra rozpíná rychlostí několika milimetrů ročně.6 Jsou tu rozlehlá jezera (Tanganika, Malawi), aktivní sopky (Nyiragongo, Ol Doinyo Lengai) a také nejvyšší hory Afriky. V Etiopské depresi (Afar) se rozšiřuje trojná křižovatka riftů, kde se možná jednou otevře nové moře. Víc o tektonice viz litosféra.

Fyzická mapa Afriky odvozená z mapových dat americké CIA; názvy jsou v angličtině.US Government, Central Intelligence Agency., Public domain, Wikimedia Commons

Nejvyšší hora Afriky

Nejvyšší horou Afriky je Kilimandžáro v Tanzanii. Jeho nejvyšší bod, Uhuru Peak na okraji kráteru Kibo, měří oficiálně 5 895 m, přičemž novější měření se od tohoto údaje liší o několik metrů. Je to uspávaná sopka a zároveň nejvyšší volně stojící hora světa. Ledovec na vrcholu v posledních desetiletích výrazně ustupuje.4 Druhou nejvyšší horou Afriky je Mount Kenya (5 199 m).

Řeky a jezera

Největšími africkými řekami jsou Nil, Kongo, Niger a Zambezi. Nil patří k nejdelším řekám světa a o titul nejdelší se přou s Amazonkou, přičemž výsledek závisí na tom, který pramen se považuje za počátek a jak se měří délka. Protéká nebo tvoří hranice jedenácti států a jeho údolí v Egyptě bylo kolébkou jedné z nejstarších civilizací. Kongo je po Amazonce druhou nejvodnatější řekou světa a nejhlubší řekou světa.

Největším africkým jezerem je Viktoriino jezero, které sdílejí Uganda, Keňa a Tanzanie. Mnohá jezera leží v tektonických prolomech Východoafrického riftu. O vodě na Zemi viz hydrosféra.

Podnebí, Sahara a pralesy

Rovník prochází středem Afriky, takže podnebí je symetrické: od rovníkových deštných lesů (povodí Konga, Guinejský záliv) se k severu i k jihu mění přes savany a stepi na pouště. Na severu leží Sahara, největší horká poušť světa, na jihu Kalahari a Namib.10 Na okrajích pouští a na pobřeží se objevuje středomořské podnebí (Maghreb a Kapsko).

Sahara však nebyla vždy pouští. V průběhu holocénu byla podstatně vlhčí a osídlená pastevci. Takzvané africké humidní období skončilo před několika tisíci lety poměrně rychle, což vedlo k zániku osídlení a k přesunu obyvatel k Nilu.1112 Dnes se poušť dál rozšiřuje na jih do Sahelu. Podnebí a atmosféru podrobně popisuje atmosféra.

Písečné duny u oázy Dachla v egyptské části Sahary.Vyacheslav Argenberg, CC BY 4.0, Wikimedia Commons

Dějiny: od Homo sapiens po kolonialismus

Afrika je kolébkou lidstva. Nejstarší známý zástupce linie vedoucí k člověku, Sahelanthropus tchadensis, žil v Čadu před zhruba 7 miliony let.13 Nejstarší fosilie Homo sapiens pocházejí z Jebel Irhoud v Maroku a jsou staré asi 300 000 let, ostatky z Omo Kibish v Etiopii jsou nejméně 230 000 let staré.314 Moderní lidé se z Afriky rozšířili do ostatních světadílů. Podrobněji o tom pojednává článek Kontinenty.

Nejstarší velké civilizace vznikly v údolí Nilu (staroegyptský stát kolem roku 3100 př. n. l.) a později vznikla království Kuš, Aksum, Ghana, Mali, Songhaj, Velké Zimbabwe a další. Transsaharský obchod propojoval Západní Afriku se Středomořím.

Africké dějiny po roce 1400 hluboce poznamenal obchod s otroky. Ekonom Nathan Nunn odhaduje, že mezi lety 1400 a 1900 bylo čtyřmi velkými obchody s otroky (transatlantickým, transsaharským, přes Rudé moře a přes Indický oceán) z Afriky odvlečeno asi 18 milionů lidí.15 Na konci 19. století si evropské mocnosti rozdělily téměř celý kontinent. Berlínská konference 1884–1885 stanovila pravidla tzv. závodu o Afriku a hranice vznikaly často bez ohledu na etnika, což podle ekonomických studií přispělo k pozdějším konfliktům.16 Na počátku 20. století zůstaly nezávislé jen Etiopie a Libérie. Rozhodující vlna dekolonizace přišla v roce 1960, nazývaném Rok Afriky.

Obyvatelstvo

V Africe žije asi 1,5 miliardy lidí a světadíl roste nejrychleji ze všech. Je také nejmladší, průměrný věk obyvatel činí kolem 19 let.2 Největšími městy jsou Káhira, Lagos a Kinshasa. Populace se soustřeďuje do údolí Nilu, na pobřeží Guinejského zálivu, na Etiopskou vysočinu a do oblasti Velkých jezer. Sahara, Kalahari a pralesy Konga jsou řídce osídleny. Více o rozložení lidí v socioekonomické geografii.

Afrika je jazykově nejpestřejším světadílem: žijí tu stovky etnik a mluví se tu tisíci jazyků. Největší jazykové rodiny jsou afroasijské (arabština, hauština, amharština), nigerokonžské (svahilština, jorubština, zuluština) a nilosaharské.

Časté otázky

Jaká je nejvyšší hora Afriky?

Kilimandžáro v Tanzanii. Jeho nejvyšší vrchol Uhuru Peak měří oficiálně 5 895 m a je to zároveň nejvyšší volně stojící hora světa.4

Jaká je nejdelší řeka Afriky?

Nil, který patří k nejdelším řekám světa. Délka se v literatuře liší podle toho, který pramen se považuje za počátek, a o prvenství se přou s Amazonkou.

Kolik států má Afrika?

Africká unie má 55 členů, uznaných států OSN je v Africe 54. Rozdíl tvoří Západní Sahara, jejíž nezávislost většina států neuznává.8

Reference

16 zdrojů

  1. 1Lewis, M. W., Wigen, K. E. (1997). The Myth of Continents: A Critique of Metageography. University of California Press — Open Library
  2. 2United Nations, DESA, Population Division: World Population Prospects 2024
  3. 3Hublin, J.-J. a kol. (2017). New fossils from Jebel Irhoud, Morocco and the pan-African origin of Homo sapiens. Nature 546, 289–292
  4. 4Hemp, A. (2005). Climate change-driven forest fires marginalize the impact of ice cap wasting on Kilimanjaro. Global Change Biology 11, 1013–1023
  5. 5Bird, P. (2003). An updated digital model of plate boundaries. Geochemistry, Geophysics, Geosystems 4(3), 1027
  6. 6Saria, E. a kol. (2014). Present-day kinematics of the East African Rift. Journal of Geophysical Research: Solid Earth 119, 3584–3600
  7. 7Herodotus: Histories 4.36–45 (A. D. Godley, transl.), Perseus Digital Library
  8. 8Africká unie: Členské státy (Member States)
  9. 9United Nations Statistics Division: Standard country or area codes for statistical use (M49)
  10. 10Beck, H. E. a kol. (2018). Present and future Köppen-Geiger climate classification maps at 1-km resolution. Scientific Data 5, 180214
  11. 11Kuper, R., Kröpelin, S. (2006). Climate-Controlled Holocene Occupation in the Sahara: Motor of Africa’s Evolution. Science 313, 803–807
  12. 12deMenocal, P. a kol. (2000). Abrupt onset and termination of the African Humid Period. Quaternary Science Reviews 19, 347–361
  13. 13Brunet, M. a kol. (2005). New material of the earliest hominid from the Upper Miocene of Chad. Nature 434, 752–755
  14. 14Vidal, C. M. a kol. (2022). Age of the oldest known Homo sapiens from eastern Africa. Nature 601, 579–583
  15. 15Nunn, N. (2008). The Long-Term Effects of Africa’s Slave Trades. Quarterly Journal of Economics 123, 139–176
  16. 16Michalopoulos, S., Papaioannou, E. (2016). The Long-Run Effects of the Scramble for Africa. American Economic Review 106, 1802–1848