Asie

Asie je největší světadíl Země: zabírá asi 44,6 milionu km², tedy zhruba 30 % souše, a žije v ní asi 4,8 miliardy lidí, přibližně 59 % lidstva.¹² Leží převážně na severní a východní polokouli a tvoří východní část Eurasie. Na západě ji od Evropy odděluje dohodnutá hranice, na jihu ji ohraničuje Indický oceán a na východě Tichý oceán. Je domovem nejvyšší hory světa Mount Everestu (8 848,86 m) a kolébkou nejstarších civilizací.³

Co je Asie a kde leží

Asie je největší z kontinentů a světadílů. Rozkládá se od Středozemního moře a Bosporu na západě po Beringovu úžinu na východě a od Severního ledového oceánu až po rovník a dále na jih, kde patří k Asii i část ostrovní Indonésie. Spolu s Evropou tvoří souvislý celek Eurasii a stojí na společné Eurasijské desce, takže hranice mezi nimi je kulturní a historická dohoda, ne přírodní předěl, jak ukazuje článek Kontinenty.⁴

Jméno Asie je řeckého původu. Původně označovalo západní pobřeží dnešního Turecka, tedy území, které dnes známe jako Anatolii nebo Malou Asii, a teprve později se rozšířilo na celý světadíl. Herodotos zaznamenává, že Řekové nevěděli, kam až Asie sahá, a že se jméno odvozovalo od ženy z mytologie.⁵ Víc o západním sousedovi v článku Evropa.

Hranice mezi Evropou a Asií

Hranici Evropy a Asie dnes většina atlasů vede po Uralském pohoří, řece Ural, severním pobřeží Kaspického moře a pak po Kumo-manyčské sníženině nebo hřebeni Velkého Kavkazu. Zavedli ji v 18. století ruští a švédští badatelé a udržela se z tradice, ne z geografických důvodů.⁴ Mořské úžiny Bospor a Dardanely tvoří hranici v Turecku, takže Istanbul leží na obou světadílech.

Statistika OSN (členění M49) zařazuje celé Turecko, Kypr, Gruzii, Arménii a Ázerbájdžán k západní Asii, Rusko k východní Evropě a Kazachstán ke střední Asii.⁶ Práce s hranicí proto závisí na účelu: politicky se Asie vymezuje jinak než geologicky.

Regiony a státy Asie

Asie je tak rozsáhlá, že se běžně dělí na pět regionů. Členění OSN zahrnuje celkem zhruba 48 až 50 států podle toho, zda se počítají transkontinentální země a částečně uznaná území.⁶

Západní (jihozápadní) Asie

Západní Asie, česky také jihozápadní Asie nebo Blízký východ, zahrnuje Anatolii (Malou Asii), Levantu, Arabský poloostrov, Mezopotámii, Írán a Zakavkazsko. Je to oblast s největšími zásobami ropy, s několika z nejstarších měst na světě a s kolébkou tří světových monoteistických náboženství. Podnebí je převážně suché, s rozsáhlými pouštěmi.⁶

Jižní Asie

Jižní Asie zahrnuje Indii, Pákistán, Bangladéš, Nepál, Bhútán, Šrí Lanku a Maledivy a podle některých vymezení také Afghánistán a Írán. Indický subkontinent je oddělen na severu Himálajem a Karákorem a tvoří geologicky samostatnou desku, která se před desítkami milionů let srazila s Asií.⁷ Je to jeden z nejhustěji osídlených regionů světa. Indie je od roku 2023 podle odhadů OSN nejlidnatější zemí světa.²

Jihovýchodní Asie

Jihovýchodní Asie se skládá z Indočínského poloostrova (Myanmar, Thajsko, Laos, Kambodža, Vietnam) a ostrovní části (Malajsie, Singapur, Indonésie, Filipíny, Brunej, Východní Timor). Leží na Ohnivém kruhu a je jednou z nejaktivnějších sopečných a zemětřesných oblastí světa, což dokládá zemětřesení v Indickém oceánu v roce 2004 a následná vlna tsunami. Tropické podnebí a monzuny podporují bohatou biodiverzitu i pěstování rýže.⁶

Východní Asie

Východní Asie zahrnuje Čínu, Japonsko, Jižní a Severní Koreu, Mongolsko a Tchaj-wan. Čína je z hlediska počtu obyvatel druhou zemí světa a s rozlohou kolem 9,6 milionu km² čtvrtým největším státem. Region je jádrem světové výroby a obchodu. Povodí Žluté řeky a Jang-c’-ťiangu bylo kolébkou čínské civilizace.⁶

Střední Asie

Střední Asie zahrnuje pět bývalých sovětských republik (Kazachstán, Uzbekistán, Turkmenistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán). Je to rozlehlá vnitrozemská oblast s pouštěmi a stepmi, kterou procházely větve Hedvábné stezky. Mnoho řek tu ústí do bezodtokých jezer a vysychá, nejznámější je zánik Aralského jezera, které po odvedení vody pro zavlažování v druhé polovině 20. století ztratilo většinu své plochy.⁸

Severní Asie (Sibiř)

Severní Asie, tedy Sibiř, patří Rusku a je největším souvislým územím s trvale zmrzlou půdou (permafrostem). Leží v ní například Západosibiřská nížina, Středosibiřská vysočina a Bajkal. OSN ji jako samostatný region nevyčleňuje, ale řadí k východní Evropě jako část Ruska.⁶

Povrch: Himálaj, Tibet a nížiny

Asie má největší výškové rozpětí ze všech světadílů. Ve středu leží Tibetská náhorní plošina, nejvyšší a nejrozlehlejší náhorní plošina světa, obklopená Himálajem, Karákorem, Pamírem a Tchien-šanem. Všech čtrnáct osmitisícovek leží v Himálaji a Karákoramu. Nejvyšší je Mount Everest (nepálsky Sagarmatha, tibetsky Čomolangma) s výškou 8 848,86 m, kterou společně oznámily Čína a Nepál 8. prosince 2020.³

Pohoří vzniklo srážkou Indie s Eurasií. Přesné datum zahájení srážky je předmětem sporu, odhady se pohybují řádově mezi 60 a 35 miliony let.⁷ Srážka vyzdvihla Tibet a ovlivnila tektoniku celé Asie, včetně horstev Číny a Střední Asie a rozsáhlých zemětřesných zón.⁹ Nejnižší souší na Zemi je pobřeží Mrtvého moře na hranici Izraele, Jordánska a Západního břehu.

Naproti horám se rozprostírají velké nížiny: Západosibiřská, Velká čínská, Indo-gangeská a Mezopotámie. Právě v nich vznikla velká říční civilizace. Na východě a jihovýchodě se sopečné oblouky táhnou po souostrovích od Kamčatky po Indonésii. Víc o tvorbě zemského povrchu v článku litosféra.

Podnebí a monzuny

Asie zahrnuje všechna podnebná pásma od arktické tundry po tropické deštné lesy. Nejmrazivější je Sibiř, kde se zimní teploty v některých oblastech propadají hluboko pod −50 °C, zatímco Arabský poloostrov a Írán patří k nejteplejším oblastem světa. Podle Köppenovy-Geigerovy klasifikace tu vedle sebe leží téměř všechny podnebné typy.¹⁰

Charakteristickým rysem Asie je monzunový oběh. V létě vane vlhký vzduch z oceánu na pevninu a přináší vydatné srážky, v zimě je proudění opačné a suché. Jižní, jihovýchodní a východní Asie tak závisí na srážkách, které dopadají hlavně v několika měsících. O příčinách a mechanismu viz atmosféra.

Dějiny: kolébka civilizací

První lidé z Afriky se do Asie dostali před stovkami tisíc let. Moderní člověk obýval jižní Asii a Austrálii na konci pleistocénu a v jeskyni Denisova na Sibiři byla objevena dosud neznámá lidská populace, denisovani, kteří se s moderním člověkem křížili.¹¹ V Asii vznikly nejstarší civilizace: Mezopotámie (4. tisíciletí př. n. l.), údolí řeky Indu a povodí Žluté řeky.

Z Asie také pocházejí hlavní světová náboženství: judaismus, křesťanství, islám, hinduismus, buddhismus, sikhismus a další. Hedvábná stezka propojovala po staletí Čínu se Středomořím. Od 16. století získávali v Asii vliv Evropané, v 19. století podlehla většina jejích zemí koloniálnímu panství (Británie v Indii, Nizozemsko v Indonésii, Francie v Indočíně). Dekolonizace po druhé světové válce vedla ke vzniku desítek nových států a od druhé poloviny 20. století vzrůstá ekonomická váha východní a jižní Asie.

Obyvatelstvo

V Asii žije asi 4,8 miliardy lidí, tedy kolem 59 % lidstva.² Nejlidnatějšími zeměmi jsou Indie a Čína, každá s více než 1,4 miliardy obyvatel. Rozložení je velmi nerovnoměrné: hustě osídlené jsou nížiny a delty velkých řek v Indii, Bangladéši, Číně a na Jávě, zatímco Sibiř, Střední Asie a Arabský poloostrov jsou řídce osídleny.

Asie je rozmanitá i jazykově a nábožensky. Hospodářství sahá od nejbohatších států světa (Japonsko, Singapur, státy Perského zálivu) po nejchudší země. O demografii a ekonomice obecně pojednává socioekonomická geografie.

Časté otázky

Kde je hranice mezi Evropou a Asií?

Většina atlasů ji vede po Uralském pohoří, řece Ural, Kaspickém moři a Kavkazu, v Turecku pak po Bosporu a Dardanelách. Je to dohoda zavedená v 18. století, ne přírodní předěl, protože Evropa a Asie tvoří jednu pevninu, Eurasii.⁴

Jaká je nejvyšší hora Asie?

Mount Everest v Himálaji na hranici Nepálu a Tibetu s výškou 8 848,86 m, což je zároveň nejvyšší hora světa.³