Asie


Asie je největší světadíl Země: zabírá asi 44,6 milionu km², tedy zhruba 30 % souše, a žije v ní asi 4,8 miliardy lidí, přibližně 59 % lidstva.12 Leží převážně na severní a východní polokouli a tvoří východní část Eurasie. Na západě ji od Evropy odděluje dohodnutá hranice, na jihu ji ohraničuje Indický oceán a na východě Tichý oceán. Je domovem nejvyšší hory světa Mount Everestu (8 848,86 m) a kolébkou nejstarších civilizací.3

Co je Asie a kde leží

Asie je největší z kontinentů a světadílů. Rozkládá se od Středozemního moře a Bosporu na západě po Beringovu úžinu na východě a od Severního ledového oceánu až po rovník a dále na jih, kde patří k Asii i část ostrovní Indonésie. Spolu s Evropou tvoří souvislý celek Eurasii a stojí na společné Eurasijské desce, takže hranice mezi nimi je kulturní a historická dohoda, ne přírodní předěl, jak ukazuje článek Kontinenty.4

Jméno Asie je řeckého původu. Původně označovalo západní pobřeží dnešního Turecka, tedy území, které dnes známe jako Anatolii nebo Malou Asii, a teprve později se rozšířilo na celý světadíl. Herodotos zaznamenává, že Řekové nevěděli, kam až Asie sahá, a že se jméno odvozovalo od ženy z mytologie.5 Víc o západním sousedovi v článku Evropa.

Hranice mezi Evropou a Asií

Hranici Evropy a Asie dnes většina atlasů vede po Uralském pohoří, řece Ural, severním pobřeží Kaspického moře a pak po Kumo-manyčské sníženině nebo hřebeni Velkého Kavkazu. Zavedli ji v 18. století ruští a švédští badatelé a udržela se z tradice, ne z geografických důvodů.4 Mořské úžiny Bospor a Dardanely tvoří hranici v Turecku, takže Istanbul leží na obou světadílech.

Statistika OSN (členění M49) zařazuje celé Turecko, Kypr, Gruzii, Arménii a Ázerbájdžán k západní Asii, Rusko k východní Evropě a Kazachstán ke střední Asii.6 Práce s hranicí proto závisí na účelu: politicky se Asie vymezuje jinak než geologicky.

Regiony a státy Asie

Asie je tak rozsáhlá, že se běžně dělí na pět regionů. Členění OSN zahrnuje celkem zhruba 48 až 50 států podle toho, zda se počítají transkontinentální země a částečně uznaná území.6

Západní (jihozápadní) Asie

Západní Asie, česky také jihozápadní Asie nebo Blízký východ, zahrnuje Anatolii (Malou Asii), Levantu, Arabský poloostrov, Mezopotámii, Írán a Zakavkazsko. Je to oblast s největšími zásobami ropy, s několika z nejstarších měst na světě a s kolébkou tří světových monoteistických náboženství. Podnebí je převážně suché, s rozsáhlými pouštěmi.6

Jižní Asie

Jižní Asie zahrnuje Indii, Pákistán, Bangladéš, Nepál, Bhútán, Šrí Lanku a Maledivy a podle některých vymezení také Afghánistán a Írán. Indický subkontinent je oddělen na severu Himálajem a Karákorem a tvoří geologicky samostatnou desku, která se před desítkami milionů let srazila s Asií.7 Je to jeden z nejhustěji osídlených regionů světa. Indie je od roku 2023 podle odhadů OSN nejlidnatější zemí světa.2

Jihovýchodní Asie

Jihovýchodní Asie se skládá z Indočínského poloostrova (Myanmar, Thajsko, Laos, Kambodža, Vietnam) a ostrovní části (Malajsie, Singapur, Indonésie, Filipíny, Brunej, Východní Timor). Leží na Ohnivém kruhu a je jednou z nejaktivnějších sopečných a zemětřesných oblastí světa, což dokládá zemětřesení v Indickém oceánu v roce 2004 a následná vlna tsunami. Tropické podnebí a monzuny podporují bohatou biodiverzitu i pěstování rýže.6

Východní Asie

Východní Asie zahrnuje Čínu, Japonsko, Jižní a Severní Koreu, Mongolsko a Tchaj-wan. Čína je z hlediska počtu obyvatel druhou zemí světa a s rozlohou kolem 9,6 milionu km² čtvrtým největším státem. Region je jádrem světové výroby a obchodu. Povodí Žluté řeky a Jang-c’-ťiangu bylo kolébkou čínské civilizace.6

Střední Asie

Střední Asie zahrnuje pět bývalých sovětských republik (Kazachstán, Uzbekistán, Turkmenistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán). Je to rozlehlá vnitrozemská oblast s pouštěmi a stepmi, kterou procházely větve Hedvábné stezky. Mnoho řek tu ústí do bezodtokých jezer a vysychá, nejznámější je zánik Aralského jezera, které po odvedení vody pro zavlažování v druhé polovině 20. století ztratilo většinu své plochy.8

Severní Asie (Sibiř)

Severní Asie, tedy Sibiř, patří Rusku a je největším souvislým územím s trvale zmrzlou půdou (permafrostem). Leží v ní například Západosibiřská nížina, Středosibiřská vysočina a Bajkal. OSN ji jako samostatný region nevyčleňuje, ale řadí k východní Evropě jako část Ruska.6

Povrch: Himálaj, Tibet a nížiny

Asie má největší výškové rozpětí ze všech světadílů. Ve středu leží Tibetská náhorní plošina, nejvyšší a nejrozlehlejší náhorní plošina světa, obklopená Himálajem, Karákorem, Pamírem a Tchien-šanem. Všech čtrnáct osmitisícovek leží v Himálaji a Karákoramu. Nejvyšší je Mount Everest (nepálsky Sagarmatha, tibetsky Čomolangma) s výškou 8 848,86 m, kterou společně oznámily Čína a Nepál 8. prosince 2020.3

Pohoří vzniklo srážkou Indie s Eurasií. Přesné datum zahájení srážky je předmětem sporu, odhady se pohybují řádově mezi 60 a 35 miliony let.7 Srážka vyzdvihla Tibet a ovlivnila tektoniku celé Asie, včetně horstev Číny a Střední Asie a rozsáhlých zemětřesných zón.9 Nejnižší souší na Zemi je pobřeží Mrtvého moře na hranici Izraele, Jordánska a Západního břehu.

Naproti horám se rozprostírají velké nížiny: Západosibiřská, Velká čínská, Indo-gangeská a Mezopotámie. Právě v nich vznikla velká říční civilizace. Na východě a jihovýchodě se sopečné oblouky táhnou po souostrovích od Kamčatky po Indonésii. Víc o tvorbě zemského povrchu v článku litosféra.

Fyzická mapa kontinentální Asie s vyznačeným reliéfem; popisky jsou v angličtině.Ktrinko, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons
Severní stěna Mount Everestu při pohledu z údolí Rongbuk v Tibetu.Luca Galuzzi (Lucag), CC BY-SA 2.5, Wikimedia Commons

Podnebí a monzuny

Asie zahrnuje všechna podnebná pásma od arktické tundry po tropické deštné lesy. Nejmrazivější je Sibiř, kde se zimní teploty v některých oblastech propadají hluboko pod −50 °C, zatímco Arabský poloostrov a Írán patří k nejteplejším oblastem světa. Podle Köppenovy-Geigerovy klasifikace tu vedle sebe leží téměř všechny podnebné typy.10

Charakteristickým rysem Asie je monzunový oběh. V létě vane vlhký vzduch z oceánu na pevninu a přináší vydatné srážky, v zimě je proudění opačné a suché. Jižní, jihovýchodní a východní Asie tak závisí na srážkách, které dopadají hlavně v několika měsících. O příčinách a mechanismu viz atmosféra.

Dějiny: kolébka civilizací

První lidé z Afriky se do Asie dostali před stovkami tisíc let. Moderní člověk obýval jižní Asii a Austrálii na konci pleistocénu a v jeskyni Denisova na Sibiři byla objevena dosud neznámá lidská populace, denisovani, kteří se s moderním člověkem křížili.11 V Asii vznikly nejstarší civilizace: Mezopotámie (4. tisíciletí př. n. l.), údolí řeky Indu a povodí Žluté řeky.

Z Asie také pocházejí hlavní světová náboženství: judaismus, křesťanství, islám, hinduismus, buddhismus, sikhismus a další. Hedvábná stezka propojovala po staletí Čínu se Středomořím. Od 16. století získávali v Asii vliv Evropané, v 19. století podlehla většina jejích zemí koloniálnímu panství (Británie v Indii, Nizozemsko v Indonésii, Francie v Indočíně). Dekolonizace po druhé světové válce vedla ke vzniku desítek nových států a od druhé poloviny 20. století vzrůstá ekonomická váha východní a jižní Asie.

Obyvatelstvo

V Asii žije asi 4,8 miliardy lidí, tedy kolem 59 % lidstva.2 Nejlidnatějšími zeměmi jsou Indie a Čína, každá s více než 1,4 miliardy obyvatel. Rozložení je velmi nerovnoměrné: hustě osídlené jsou nížiny a delty velkých řek v Indii, Bangladéši, Číně a na Jávě, zatímco Sibiř, Střední Asie a Arabský poloostrov jsou řídce osídleny.

Asie je rozmanitá i jazykově a nábožensky. Hospodářství sahá od nejbohatších států světa (Japonsko, Singapur, státy Perského zálivu) po nejchudší země. O demografii a ekonomice obecně pojednává socioekonomická geografie.

Časté otázky

Kde je hranice mezi Evropou a Asií?

Většina atlasů ji vede po Uralském pohoří, řece Ural, Kaspickém moři a Kavkazu, v Turecku pak po Bosporu a Dardanelách. Je to dohoda zavedená v 18. století, ne přírodní předěl, protože Evropa a Asie tvoří jednu pevninu, Eurasii.4

Jaká je nejvyšší hora Asie?

Mount Everest v Himálaji na hranici Nepálu a Tibetu s výškou 8 848,86 m, což je zároveň nejvyšší hora světa.3

Reference

11 zdrojů

  1. 1Lewis, M. W., Wigen, K. E. (1997). The Myth of Continents: A Critique of Metageography. University of California Press — Open Library
  2. 2United Nations, DESA, Population Division: World Population Prospects 2024
  3. 3CNN: China and Nepal jointly announce Mount Everest height of 8 848,86 m (8. 12. 2020)
  4. 4Bird, P. (2003). An updated digital model of plate boundaries. Geochemistry, Geophysics, Geosystems 4(3), 1027
  5. 5Herodotus: Histories 4.36–45 (A. D. Godley, transl.), Perseus Digital Library
  6. 6United Nations Statistics Division: Standard country or area codes for statistical use (M49)
  7. 7Hu, X. a kol. (2016). The timing of India-Asia collision onset – Facts, theories, controversies. Earth-Science Reviews 160, 264–299
  8. 8Micklin, P. (2007). The Aral Sea Disaster. Annual Review of Earth and Planetary Sciences 35, 47–72
  9. 9Molnar, P., Tapponnier, P. (1975). Cenozoic Tectonics of Asia: Effects of a Continental Collision. Science 189, 419–426
  10. 10Beck, H. E. a kol. (2018). Present and future Köppen-Geiger climate classification maps at 1-km resolution. Scientific Data 5, 180214
  11. 11Reich, D. a kol. (2010). Genetic history of an archaic hominin group from Denisova Cave in Siberia. Nature 468, 1053–1060