Austrálie a Oceánie

Austrálie a Oceánie je nejmenší světadíl (zkráceně Oceánie): má asi 8,5 milionu km² a žije v ní zhruba 47 milionů lidí.¹² Skládá se z kontinentu Austrálie, Nového Zélandu, Nové Guineje a tisíců ostrovů v Tichém oceánu rozdělených do Melanésie, Mikronésie a Polynésie.³ Austrálie je nejníže položený kontinent s průměrnou výškou jen asi 330 m, nejvyšší bod pevniny je Mount Kosciuszko (2 228 m).⁴

Austrálie a Oceánie: co název označuje

Přesný český název světadílu je Austrálie a Oceánie: pevninská Austrálie spolu s Novým Zélandem, Novou Guineou a ostrovy Tichého oceánu. Samotná Oceánie je zkrácený a méně jednoznačný název. Bývá používána pro celý světadíl (tak ji užívá i statistika OSN), ale často označuje jen ostrovní oblast Tichého oceánu bez Austrálie. Samotná Austrálie je pak buď kontinent, nebo stát. Proto článek používá úplný název.³ Rozdíl mezi kontinentem Austrálie (pevnina na jedné kontinentální desce) a světadílem Austrálie a Oceánie (včetně tisíců ostrovů) rozebírá článek Kontinenty.

Slovo Oceánie vzniklo ve francouzské geografii na počátku 19. století. Rozdělení Pacifiku na Melanésii, Mikronésii a Polynésii zavedl roku 1831 francouzský mořeplavec Jules Dumont d’Urville. Dnes jsou tyto pojmy v části literatury kritizovány jako zjednodušující, ale v geografii se běžně užívají.¹

Státy Austrálie a Oceánie

V Oceánii je čtrnáct suverénních států: Austrálie, Nový Zéland, Papua-Nová Guinea, Fidži, Šalamounovy ostrovy, Vanuatu, Samoa, Tonga, Kiribati, Tuvalu, Nauru, Palau, Marshallovy ostrovy a Federativní státy Mikronésie. Část ostrovů je závislá na jiných státech: Francouzská Polynésie a Nová Kaledonie na Francii, Guam na USA, Cookovy ostrovy a Niue jsou ve volném svazku s Novým Zélandem.³

Jednoznačně největším státem je Austrálie (asi 7,7 milionu km², přes 27 milionů obyvatel), následují Papua-Nová Guinea (přes 10 milionů) a Nový Zéland (přes 5 milionů).² Ostatní státy jsou malé, mnohé mají jen desítky tisíc obyvatel. Nauru a Tuvalu patří k nejmenším státům světa.

Austrálie: nejstarší a nejplošší kontinent

Austrálie leží na Indoaustralské desce, která se pohybuje směrem na sever až severovýchod rychlostí zhruba 7 cm ročně. Proto musela Austrálie v roce 2020 posunout svůj souřadnicový systém o téměř dva metry.⁵ Většinu její plochy tvoří prastará, silně zvětralá a erozí zploštělá krajina. Západní Austrálie obsahuje kratony Pilbara a Yilgarn, jejichž horniny patří k nejstarším na Zemi. Z oblasti Jack Hills pocházejí zirkony staré až 4,4 miliardy let, nejstarší dosud nalezené materiály zemské kůry.⁶⁷

Na východě se táhne Velké předělové pohoří (Eastern Highlands). Je přírodním předělem mezi vlhkým pobřežím a suchým vnitrozemím. Střed kontinentu zabírají pouště a polopouště, takže je Austrálie nejsušším obydleným kontinentem a většina lidí žije v pobřežních městech na jihovýchodě. Největší zvláštností je Uluru (Ayers Rock), monolit uprostřed pouště. Nejvyšší horou pevniny je Mount Kosciuszko ve Sněžných horách s výškou 2 228 m, což je nejnižší nejvyšší bod ze všech kontinentů.⁴

Nejvyšší hora Austrálie a Oceánie

Nejvyšší hora pevninské Austrálie je Mount Kosciuszko (2 228 m). Řeší-li se Oceánie jako celek včetně Nové Guineje, je nejvyšším bodem Puncak Jaya (Carstenszova pyramida) v Indonésii (Papua) s 4 884 m, nejvyšší hora ostrova na světě.⁸ Nejvyšším bodem australského území mimo Antarktidu je podle Geoscience Australia sopka Mawson Peak na ostrově Heard (2 745 m).⁴

Nový Zéland a Zealandie

Nový Zéland leží na rozhraní dvou tektonických desek, Pacifické a Indoaustralské, a proto je tektonicky velmi aktivní: Jižní Alpy vznikly podél zlomu Alpine Fault, na Severním ostrově jsou činné sopky a gejzíry. Je zároveň nejviditelnější částí Zealandie, rozsáhlého potopeného bloku kontinentální kůry, který někteří geologové považují za osmý kontinent.⁹ Hlubší výklad v článku litosféra.

Tichomoří: Melanésie, Mikronésie a Polynésie

Ostrovy Oceánie se dělí na vysoké a nízké. Vysoké ostrovy jsou sopečného původu (Havaj, Samoa, Tahiti, Fidži), nízké jsou korálové atoly, které sotva dosahují několika metrů nad hladinu. Podle simulací Storlazziho a kolegů z roku 2018 se většina atolů stane do poloviny 21. století neobyvatelnými, protože vlny při zvýšené hladině moří budou zaplavovat ostrovy a znečišťovat zásoby sladké vody.¹⁰ Víc o oceánu a hladině moří viz hydrosféra.

Velký bariérový útes u pobřeží Queenslandu je největším korálovým útesem světa. Teplé mořské vlny v letech 2016 a 2017 způsobily masové vybělení korálů, které poškodilo většinu útesu, a podle autorů studií se takové události kvůli oteplování stávají časté.¹¹ Víc viz biosféra.

Příroda a podnebí

Oceánie je světadílem endemitů. Austrálie se oddělila od Gondwany před desítkami milionů let a vyvinula se tu vlastní fauna: vačnatci (klokani, koaly), ptakopysk a ježura jako zástupci vejcorodých savců a eukalypty. Lidé k vyhynutí velké části místních velkých živočichů přispěli před zhruba 46 000 lety, i když příčiny se rozebírají.¹² Podnebí se od vlhkých tropů Nové Guineje mění přes subtropické pobřeží po suchou polopoušť ve středu.¹³

Dějiny osídlení

Nejstarší osídlení je v Austrálii. Moderní lidé tam přišli z jihovýchodní Asie přes moře nejpozději před 65 000 lety, což ukazují nálezy z lokality Madjedbebe v severní Austrálii.¹⁴ Genetické studie ukazují, že původní australské obyvatelstvo je jednou z nejstarších kontinuálně žijících populací mimo Afriku.¹⁵

Ostrovy Tichého oceánu osídlili později mořeplavci kultury Lapita a jejich potomci: Fidži, Tonga a Samoa přibližně před 3 000 lety a dále na východ polynéští mořeplavci. Nový Zéland osídlili Maorové teprve kolem roku 1250 až 1300 n. l., jako jedno z posledních velkých území.¹⁶ Evropané se objevili v 17. století (Abel Tasman 1642), James Cook zmapoval východní pobřeží Austrálie v roce 1770 a od roku 1788 začala britská kolonizace. Nový Zéland se stal britskou kolonií po smlouvě z Waitangi (1840). Domorodé obyvatelstvo bylo kolonizací těžce zasaženo.

Obyvatelstvo

V Oceánii žije asi 47 milionů lidí. Zhruba dvě třetiny z nich připadají na Austrálii a Nový Zéland, zbytek na Papuu-Novou Guineu a tichomořské ostrovy.² Australské obyvatelstvo je velmi urbanizované: většina žije v několika velkých městech jako Sydney a Melbourne. Rozložení lidí a hospodářství pojednává socioekonomická geografie.

Časté otázky

Jaká je nejvyšší hora Austrálie?

Na pevnině Austrálie je nejvyšší horou Mount Kosciuszko ve Sněžných horách (2 228 m). Nejvyšší horou celé Oceánie je Puncak Jaya na Nové Guineji s výškou 4 884 m.⁴⁸