Časová pásma

Časové pásmo je oblast, v níž platí stejný úřední čas. Země se otočí o 360° za 24 hodin, takže teoreticky vychází 24 pásem po 15° zeměpisné délky, jenže o skutečných hranicích rozhodují státy, a proto se podle databáze IANA k 8. říjnu 2026 používá 37 různých odchylek od UTC, od −11 do +14 hodin.¹ V Česku platí středoevropský čas (UTC+1) a od poslední březnové do poslední říjnové neděle středoevropský letní čas (UTC+2).¹⁹

Co jsou časová pásma

Časové pásmo je oblast, ve které se užívá stejný úřední čas. Udává se jako posun od koordinovaného světového času UTC: ve střední Evropě je to UTC+1, v New Yorku v zimě UTC−5 a v Tokiu UTC+9.¹ Díky pásmům ukazují hodiny v celé zemi nebo regionu totéž, ať člověk stojí na kterémkoli místě pásma.

Důvod existence pásem vyplývá z otáčení Země. Planeta se otočí o 360° za 24 hodin, tedy o 15° za hodinu a o 1° za 4 minuty. Slunce proto stojí nejvýš nad každým poledníkem v jinou chvíli a každé místo má vlastní místní sluneční čas. Praha měla v 19. století místní čas, který předbíhal greenwichský o 57 minut a 44 sekund (tzv. pražský střední čas).¹ Středoevropský čas předbíhá UTC o celou hodinu, takže průměrné sluneční poledne v Praze nastává dnes asi ve 12:02.

Pásmový čas je tedy kompromis mezi skutečným sluncem a jednotným časem. Rozdíl od místního slunečního času může být velký. Madrid leží západně od greenwichského poledníku (jeho místní čas zaostával o 14 minut a 44 sekundy), přesto Španělsko od 16. března 1940 používá středoevropský čas.¹ V čínském Urumči předbíhal místní sluneční čas Greenwich o 5 hodin a 50 minut, ale úředně tam platí pekingský čas UTC+8, tedy o víc než dvě hodiny dál.¹

Kolik je časových pásem

Teoreticky 24, protože 360° děleno 15° dává 24. V praxi o pásmech rozhodují státy a odchylky od UTC nejsou jen celé hodiny. Dá se to spočítat z databáze IANA: ve verzi 2026c platí k 8. říjnu 2026 celkem 37 různých odchylek od UTC (v lednu i v červenci 2026 vyšlo také 37, ale v jiném složení, protože část území střídá letní a zimní čas). Z toho je 26 celých hodin od UTC−11 do UTC+14, 8 s půlhodinou a 3 s třičtvrtěhodinou.¹

Rozpětí od UTC−11 (například Americká Samoa) po UTC+14 (ostrov Kiritimati v Kiribati) činí 25 hodin. Proto mohou být na Zemi v jednom okamžiku tři různá kalendářní data: když je na Kiritimati dvě minuty po půlnoci 2. ledna, je v Americké Samoe ještě 31. prosince.¹

Nejznámější odchylky, které nejsou celé hodiny:

• UTC+5:30 – Indie (jedno pásmo pro celou zemi),
• UTC+5:45 – Nepal (do roku 1986 tu platilo UTC+5:30),
• UTC+3:30 – Írán, UTC+4:30 – Afghánistán, UTC+6:30 – Myanmar,
• UTC+9:30 – Darwin; Adelaide má v zimě UTC+9:30 a v létě UTC+10:30,
• UTC+8:45 – úsek silnice kolem městečka Eucla v Západní Austrálii, kde se užívá neoficiální čas,
• UTC+12:45 (v létě UTC+13:45) – Chathamovy ostrovy, Nový Zéland,
• UTC+10:30 (v létě UTC+11) – ostrov Lord Howe, Austrálie,
• UTC−3:30 (v létě UTC−2:30) – Newfoundland, Kanada,
• UTC−9:30 – Markézy, Francouzská Polynésie.

Dějiny pásmového času

Pásmový čas je mladý vynález. Do 19. století se všude užíval místní sluneční čas měřený sluneční hodinou a myšlenka jednotného pásmového času se objevila hlavně díky rozvoji dopravy.⁶

Železnice a Sandford Fleming

V Severní Americe zavedly pásma samy železnice. Dne 18. listopadu 1883 začaly železniční společnosti v USA a Kanadě používat systém časových pásem, zatímco Kongres standardní čas předtím odmítl v letech 1809, 1870 a 1872.⁵

Kanadský inženýr Sandford Fleming přednesl už roku 1879 v Kanadském institutu v Torontu návrh na 24 světových časových pásem.⁴

Konference ve Washingtonu 1884

Mezinárodní konference o poledníku se sešla ve Washingtonu v říjnu 1884. Dne 13. října delegáti hlasovali o doporučení, aby se za základní poledník pro zeměpisnou délku užíval poledník procházející průchodním dalekohledem greenwichské observatoře. Při prvním hlasování bylo 21 hlasů pro, jeden proti (San Domingo) a dvě delegace se zdržely (Brazílie a Francie). V konečném protokolu je uvedeno 22 hlasů pro, protože se připojilo i zastoupení Salvadoru.³

Často se tvrdí, že konference zavedla časová pásma. Nezavedla. Doporučila pouze „univerzální den“, tedy střední sluneční den, který začíná o půlnoci na základním poledníku a počítá se od nuly do dvaceti čtyř hodin, a výslovně dodala, že nemá bránit užívání místního nebo jiného standardního času tam, kde je to žádoucí.³ Zeměpisná délka se podle jejího usnesení počítá od Greenwiche na obě strany až do 180°, východní kladně a západní záporně (14 hlasů pro, 5 proti, 6 se zdrželo).³

Středoevropský čas

Jednotný středoevropský čas se v celém Rakousku-Uhersku začal používat od 1. října 1891.⁶ Podle databáze IANA platil v Praze do října 1891 pražský střední čas, tedy UTC+0:57:44.¹

Od GMT k UTC

Základem dnešních pásem je UTC. Opírá se o atomové hodiny a od roku 1972 se upravuje přestupnými sekundami, aby se příliš nevzdálil od otáčení Země. Od té doby jich bylo přidáno 27, naposledy na přelomu let 2016 a 2017.⁷ Generální konference pro váhy a míry (CGPM) rozhodla roku 2022, že se nejpozději do roku 2035 zvýší nejvyšší dovolený rozdíl mezi UT1 a UTC, a nová hodnota má zajistit plynulost UTC nejméně na sto let. Návrh měl být předložen 28. zasedání CGPM v roce 2026.⁸

GMT (Greenwichský střední čas) byl původně střední sluneční čas na greenwichském poledníku, UTC je od něj odvozen, ale řídí se atomovými hodinami. Podle platných pravidel se přidává přestupná sekunda, jakmile se rozdíl UT1 − UTC blíží 0,9 sekundy, takže se oba časy od sebe prakticky neliší.⁸

Datová hranice

Mezinárodní datová hranice je pomyslná čára, na které se při cestě z východu na západ přeskakuje jeden den. Vede zhruba po 180. poledníku, ale žádná mezinárodní norma, úmluva ani smlouva ji nedefinuje. Mapy ji kreslí podle toho, jaké datum je na kterém ostrově úředně platné.¹ Proto se dá posunout, a stalo se to dvakrát.

Kiribati ležela do konce roku 1994 po obou stranách hranice a východní a západní ostrovy měly rozdílná data. Od 1. ledna 1995 zavedla země jednotné datum: 31. prosince 1994 byl na východních ostrovech přeskočen a ostrov Kiritimati přešel z UTC−10 na UTC+14.¹

Samoa přešla na západní stranu hranice podle zákona o mezinárodní datové hranici z roku 2011. Z UTC−11 se posunula na UTC+13 o půlnoci čtvrtka 29. prosince 2011, takže 30. prosince 2011 tam nebyl. Stejný krok udělal Tokelau.¹ Americká Samoa zůstala na UTC−11, a oba státy proto dělí celých 24 hodin.¹

Časová pásma podle světadílů a států

Časová pásma v Evropě

Evropa se dělí na čtyři hlavní pásma: západoevropský čas (UTC+0; Portugalsko, Spojené království, Irsko, Island), středoevropský čas (UTC+1; například Česko, Německo, Španělsko), východoevropský čas (UTC+2; například Finsko, Řecko, Ukrajina) a moskevský čas (UTC+3; Rusko v Moskvě, Bělorusko, Turecko). Kanárské ostrovy mají UTC+0 jako Portugalsko, přestože patří Španělsku.¹

Většina evropských zemí posouvá hodiny v létě o hodinu dopředu. Letní čas nepoužívají Island, Moskva, Bělorusko ani Turecko.¹ Podrobněji o Evropě píše článek Evropa.

Časové pásmo v Česku

Česko leží celé v pásmu středoevropského času (SEČ, UTC+1). V létě platí středoevropský letní čas (SELČ, UTC+2). Letošní letní čas skončí v neděli 25. října 2026: ve 3:00 SELČ se hodiny vrátí na 2:00 SEČ.⁹

Časová pásma v USA a Kanadě

Padesát států USA se řadí do šesti standardních časů: východní (UTC−5), střední (UTC−6), horský (UTC−7), pacifický (UTC−8), aljašský (UTC−9) a havajsko-aleutský (UTC−10). S územími v Tichomoří a Karibiku jich je deset.¹ Kanada má šest standardních časů od UTC−8 po UTC−3:30 (Newfoundland).¹ Více o světadílu píše článek Severní Amerika.

Časová pásma v Rusku

Rusko má jedenáct pásem, od UTC+2 v Kaliningradu po UTC+12 na Kamčatce a Čukotce.¹ Stejný počet standardních časů, jedenáct, mají i Francie se svými zámořskými územími, od UTC−10 ve Francouzské Polynésii po UTC+12 na ostrovech Wallis a Futuna.¹

Časová pásma v Číně

Čína se rozkládá napříč několika zeměpisnými pásmy, ale úředně používá jediný čas, pekingský (UTC+8). Na západě země se přitom hojně užívá neoficiální sin-ťiangský čas UTC+6, který je blíž místnímu slunečnímu času.¹ Obě varianty rozlišuje i databáze IANA.

Další země s více pásmy

Počet pásem v zemi záleží na tom, jak se počítá. Následující čísla udávají počet různých standardních (zimních) odchylek od UTC podle databáze IANA ve verzi 2026c:

Letní čas

Letní čas v Evropské unii upravuje směrnice 2000/84/ES z 19. ledna 2001. Začíná poslední neděli v březnu a končí poslední neděli v říjnu, vždy v 1:00 UTC.⁹ V Česku se tedy hodiny posouvají v noci ze soboty na neděli: na jaře ve 2:00 SEČ na 3:00 SELČ, na podzim ve 3:00 SELČ na 2:00 SEČ.

Evropský parlament schválil 26. března 2019 poměrem hlasů 410 : 192 (51 se zdrželo) návrh Evropské komise na zrušení střídání času a posunul termín na rok 2021. Postup 2018/0332(COD) však stále čeká na stanovisko Rady EU, a střídání času proto trvá dál.¹⁰

Časová pásma v počítačích

Počítače a mobilní telefony neukládají pásmo jako pevný posun, ale podle názvu z databáze IANA ve tvaru světadíl nebo oceán a největší město oblasti, například Europe/Prague nebo America/New_York.² Pravidla se totiž mění: státy ruší letní čas, přesouvají se hranice pásem, a stačí tak upravit jedno pravidlo v databázi.

Databáze obsahuje také pomocné názvy Etc/GMT+5 a podobné. Řídí se konvencí POSIX, podle které znaménko značí posun na západ od Greenwiche, a proto Etc/GMT+5 znamená UTC−5, nikoli UTC+5.¹ Z toho důvodu doporučuje databáze používat spíše názvy oblastí.²

Nejčastější omyly

• Pásem je 24. Teoreticky ano, ale používá se jich 37 a mnohé jsou posunuté o půl hodiny nebo 45 minut.¹
• Konference z roku 1884 zavedla časová pásma. Zavedla základní poledník a univerzální den, pásma na ní nevznikla.³
• Hranice pásem vedou po poledníkách. Většinou vedou po hranicích států a správních celků, proto má Španělsko čas Berlína a celá Čína čas Pekingu.¹
• Datová hranice leží přesně na 180. poledníku. Není nikde právně stanovena a v Tichomoří se kolem ostrovů ohýbá.¹
• GMT a UTC jsou totéž. Liší se definicí, i když se prakticky shodují na zlomek sekundy.⁸

Související témata

Měření polohy a zeměpisnou délku, ze které časová pásma vycházejí, popisuje článek Kartografie. Podnebí a atmosféru Země rozebírají články Podnebí a Atmosféra. Nadřazeným oborem je geografie.

Časté otázky

Kolik je časových pásem?

Teoreticky je jich 24, protože se Země otočí o 360° za 24 hodin (15° za hodinu). V praxi se k 8. říjnu 2026 podle databáze IANA používá 37 různých odchylek od UTC, od UTC−11 do UTC+14, včetně půlhodinových a třičtvrtěhodinových.¹

Co je UTC?

UTC je koordinovaný světový čas, základ pro všechna časová pásma. Řídí se atomovými hodinami a od roku 1972 se podle potřeby upravuje přestupnými sekundami, aby se neodchýlil od otáčení Země o víc než 0,9 sekundy. Česko má v zimě UTC+1.⁷⁸

Kolik časových pásem má Rusko?

Rusko má 11 časových pásem, od UTC+2 v Kaliningradu po UTC+12 na Kamčatce a Čukotce.¹