Severní Amerika


Severní Amerika je třetí největší světadíl: zabírá asi 24,7 milionu km² a žije v ní zhruba 600 milionů lidí, počítáme-li Střední Ameriku a Karibik.12 Rozkládá se od Arktidy po Panamskou šíji a zahrnuje tři velké státy (Kanadu, Spojené státy a Mexiko), sedm států Střední Ameriky a třináct karibských ostrovních států.3 Nejvyšší horou je Denali na Aljašce (6 190 m), největším ostrovem Grónsko.4

Co je Severní Amerika a kde leží

Severní Amerika leží na západní polokouli. Na severu sahá do Severního ledového oceánu, na východě ji omývá Atlantik, na západě Tichý oceán a na jihu končí u Panamské šíje, kde navazuje na Jižní Ameriku. Spolu s Jižní Amerikou se v některých učebnicích sjednocuje do jediné Ameriky.1 Podrobněji o počtu kontinentů v článku Kontinenty.

Do světadílu se běžně počítá také Střední Amerika (od Guatemaly po Panamu), Karibik s tisíci ostrovy a Grónsko, které politicky patří Dánsku, ale geograficky leží na severoamerické desce. Mexiko leží geograficky většinou v Severní Americe, kulturně se s Latinskou Amerikou spojuje. Statistika OSN je rozděluje na čtyři části: Severní Amerika v užším smyslu (Kanada, USA, Grónsko, Bermudy a Saint-Pierre a Miquelon), Střední Amerika (včetně Mexika), Karibik a Jižní Amerika.3

Státy Severní Ameriky

V Severní Americe je 23 suverénních států. Tři velké jsou Kanada (druhý největší stát světa rozlohou), Spojené státy americké a Mexiko. Střední Amerika zahrnuje Belize, Guatemalu, Honduras, Salvador, Nikaraguu, Kostariku a Panamu. V Karibiku leží Antigua a Barbuda, Bahamy, Barbados, Kuba, Dominika, Dominikánská republika, Grenada, Haiti, Jamajka, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny a Trinidad a Tobago. K nim se přidává několik závislých území, například Portoriko, Grónsko nebo Bermudy.3

Nejlidnatějším státem jsou Spojené státy (odhadem přes 340 milionů obyvatel), následuje Mexiko (přes 130 milionů) a Kanada (asi 40 milionů).2 Hranice mezi Kanadou a USA je nejdelší nechráněná hranice mezi dvěma státy na světě. O politickém rozdělení pojednává regionální geografie.

Povrch a geologie

Základ světadílu tvoří Kanadský štít, rozsáhlé jádro z prekambrických hornin, které je součástí prastarého kratonu Laurentia. Vznikl spojením starších bloků před téměř dvěma miliardami let.5 Na jeho okrajích leží ploché pánve a nížiny, například Velké pláně a Mississippská nížina.

Západem světadílu se od Aljašky po Mexiko táhnou Kordillery. Skalnaté hory (Rocky Mountains) vznikly při horotvorné fázi laramide, kdy se v době před 80 až 55 miliony let zasouvala pod pevninu oceánská deska.6 Dále na západě leží pobřežní pohoří, Sierra Nevada a Kaskádové pohoří se sopkami (například Mount St. Helens). Pobřežím Kalifornie probíhá zlom San Andreas, kde se Pacifická deska posouvá podél Severoamerické. Na východě stojí Appalačské pohoří, staré pozůstatky prvohorního horotvorného procesu. Víc o stavbě kůry viz litosféra.

Čtvrtohorní zalednění zformovalo povrch severní poloviny světadílu. Laurentidský ledový štít pokrýval před dvaceti tisíci lety většinu Kanady a severu USA a při jeho ústupu vznikla Velká jezera a tisíce menších jezer.7

Fyzická mapa Severní Ameriky bez popisků; reliéf zvýrazňuje hlavní nížiny a horské systémy.Mapswire, CC BY 4.0, Wikimedia Commons
Grand Canyon při pohledu z vyhlídky Grandview Point v Arizoně.Pierre André, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons

Nejvyšší hora Severní Ameriky

Nejvyšší horou je Denali (též Mount McKinley) na Aljašce. Podle měření amerického geologického úřadu USGS z roku 2015 měří 6 190,5 m, tedy o 3 metry méně než dříve uváděných 6 194 m.4 Název hory se v posledních letech měnil, domorodé jméno Denali znamená „velký“. Druhou nejvyšší horou je Mount Logan v Kanadě (5 959 m).

Řeky a jezera

Největší řekou je Mississippi s přítokem Missouri, který je nejdelším tokem světadílu. Společně tvoří jeden z nejrozsáhlejších říčních systémů světa a odvádějí vodu z přibližně 40 % území USA do Mexického zálivu. Dalšími velkými řekami jsou Yukon, Mackenzie, Columbia, Colorado a Rio Grande. Velká jezera (Horní, Michigan, Huron, Erie a Ontario) tvoří největší soustavu sladkovodních jezer na světě a Horní jezero je největším sladkovodním jezerem světa rozlohou.8 O vodě viz hydrosféra.

Grónsko a ledový štít

Grónsko je největší ostrov světa a geograficky část Severní Ameriky. Až na úzké pobřeží ho pokrývá ledový štít, jehož tání patří k nejvýznamnějším zdrojům zvyšování hladiny moří. Podle rekonstrukce skalního podloží by úplné roztání ledu zvedlo hladinu oceánů asi o 7,4 m.9

Podnebí a příroda

Severní Amerika zahrnuje téměř všechna podnebná pásma od arktické tundry po tropické deštné lesy ve Střední Americe. Chybějící východozápadní horské bariéry způsobují, že arktický vzduch se může snadno dostat daleko na jih a tropický vzduch na sever, a proto je střed světadílu ve Spojených státech místem častých tornád a prudkých bouřek. Karibik a východní pobřeží postihují hurikány.10

Přírodní vegetace se mění od severu k jihu: tundra, tajga (jehličnaté lesy), listnaté lesy, prérie, pouště na jihozápadě a tropické lesy. Chráněná území, jako jsou Yellowstonský národní park (první národní park světa, 1872), Yosemity a Banff, jsou důležitým prvkem krajiny. Viz biosféra a atmosféra.

Osídlení a dějiny

Lidé se do Ameriky dostali z Asie přes Beringii, zaledněnou souš, která při nízké hladině moří spojovala Sibiř s Aljaškou. Klasický model počítá s příchodem před zhruba 15 až 16 tisíci lety.1112 Otisky lidských chodidel v White Sands v Novém Mexiku však podle datování pocházejí z doby před 21 až 23 tisíci lety, což by posouvalo osídlení výrazně dál do minulosti. Zjištění vyvolalo vědeckou diskusi, kterou nové datování potvrdilo.1314

Před příchodem Evropanů tu vznikly vyspělé civilizace: Olmékové, Mayové a Aztékové v Mezoamerice, mississippské kultury (Cahokia) a četné společnosti v Arktidě i na prériích. Evropané přišli ve vlnách od 16. století a přinesli nemoci, proti kterým domorodé obyvatelstvo nemělo imunitu. Studie odhaduje, že v Americe zemřelo po roce 1492 kolem 56 milionů lidí, tedy asi 90 % původní populace, což mělo i podnebné důsledky.15 V 18. a 19. století vznikly nezávislé státy. Moderní kontinent je výsledkem kolonizace a přistěhovalectví.

Obyvatelstvo

V celé Severní Americe žije asi 600 milionů lidí, z toho zhruba 380 milionů ve Spojených státech a Kanadě. Obyvatelstvo je soustředěno na východním pobřeží, v oblasti Velkých jezer, na Kalifornském pobřeží a v údolí Mexika, zatímco sever Kanady a vnitřní Aljaška jsou téměř neobydlené.2 Jde o jeden z nejvíce urbanizovaných světadílů. O tom, jak lidé využívají prostor, pojednává socioekonomická geografie.

Časté otázky

Jaká je nejvyšší hora Severní Ameriky?

Denali na Aljašce, která podle měření USGS z roku 2015 měří 6 190,5 m. Je to zároveň nejvyšší hora Spojených států.4

Jaká je rozloha Severní Ameriky?

Asi 24,7 milionu km², počítáme-li Střední Ameriku, Karibik a Grónsko. Je to třetí největší světadíl po Asii a Africe.1

Jaká je nejdelší řeka Severní Ameriky?

Missouri, největší přítok Mississippi. Spolu s Mississippi tvoří jeden z nejdelších říčních systémů světa.

Reference

15 zdrojů

  1. 1Lewis, M. W., Wigen, K. E. (1997). The Myth of Continents: A Critique of Metageography. University of California Press — Open Library
  2. 2United Nations, DESA, Population Division: World Population Prospects 2024
  3. 3United Nations Statistics Division: Standard country or area codes for statistical use (M49)
  4. 4Geophysical Institute, University of Alaska Fairbanks: Revised Denali elevation announced (2015)
  5. 5Hoffman, P. F. (1988). United Plates of America, The Birth of a Craton: Early Proterozoic Assembly and Growth of Laurentia. Annual Review of Earth and Planetary Sciences 16, 543–603
  6. 6DeCelles, P. G. (2004). Late Jurassic to Eocene evolution of the Cordilleran thrust belt and foreland basin system, western U.S.A. American Journal of Science 304, 105–168
  7. 7Dalton, A. S. a kol. (2020). An updated radiocarbon-based ice margin chronology for the last deglaciation of the North American Ice Sheet Complex. Quaternary Science Reviews 234, 106223
  8. 8US EPA: Great Lakes Facts and Figures
  9. 9Morlighem, M. a kol. (2017). BedMachine v3: Complete bed topography and ocean bathymetry mapping of Greenland. Geophysical Research Letters 44, 11051–11061
  10. 10Beck, H. E. a kol. (2018). Present and future Köppen-Geiger climate classification maps at 1-km resolution. Scientific Data 5, 180214
  11. 11Goebel, T., Waters, M. R., O’Rourke, D. H. (2008). The Late Pleistocene Dispersal of Modern Humans in the Americas. Science 319, 1497–1502
  12. 12Waters, M. R. (2019). Late Pleistocene exploration and settlement of the Americas by modern humans. Science 365, eaat5447
  13. 13Bennett, M. R. a kol. (2021). Evidence of humans in North America during the Last Glacial Maximum. Science 373, 1528–1531
  14. 14Pigati, J. S. a kol. (2023). Independent age estimates resolve the controversy of ancient human footprints at White Sands. Science 382, 73–75
  15. 15Koch, A. a kol. (2019). Earth system impacts of the European arrival and Great Dying in the Americas after 1492. Quaternary Science Reviews 207, 13–36